Budeme-li všichni stereo, je celý národ kvadro...

aneb V Jednotě je kýla! Ne, kýta!

"Statisíce lidí tu službu používají. Vy tu službu kritizujete. To jsou ti lidé blbější než vy?" pravila Helena Petrovi. Petr je slušný mladý muž, a tak asi Heleně neřekne, že JO, že většina lidí, statisticky vzato, zkrátka blbější než on je, což ovšem nesouvisí s tím, jestli nějakou službu používají nebo nepoužívají. Používání nějaké služby s inteligencí až tak nesouvisí. Petrův inteligenční kvocient leží v pásmu velmi vysoké inteligence, stejný nebo vyšší má necelé procento populace. Tedy 99% populace má měřitelnou inteligenci nižší. Jenže Petr je slušný mladý muž a takový argument nepoužije...

Petr taky ví, jak vypadá Gaussova křivka a ví, jak je definována. A ví, že ve statistickém vzorku populace je inteligence rozdělena podle této křivky, takže medián, neboli střední prvek, je zároveň modem, tedy hodnotou, kterou má nejvyšší počet lidí. Lze dovodit, že téměř vždy, kdy vůči Petrovi použije Helena argument o tom, že "tolik lidí to dělá, to chcete říct, že jsou blbější než vy", bude odpověď znít ANO, protože největší zásoba "lidí" leží právě okolo středu křivky. A to nezávisle na tom, co si o dané věci Petr myslí nebo co si – považte! – myslí Helena.

Rozhodně nepopírám, že jsou aktivity, které spoustu lidí baví nebo ve kterých si ti lidé našli nějaký užitek. Jenže "baví / nebaví" nesouvisí s inteligencí, Heleno. Pokud Petra NEBAVÍ a sto tisíc lidí BAVÍ, neznamená to, že se Petr považuje za inteligentnějšího. To že inteligentnější je nemá nic společného s tím, že ho to NEBAVÍ. Petr neříká, že ho to nebaví proto, že je inteligentnější, protože to spolu nesouvisí. Stejnou logiku by mělo vyjádření "nebaví mne to proto, že jsem modrooký". Helenina replika je tedy nesmyslná, protože podsouvá implikaci tam, kde souvislost chybí. Navíc v sobě skrývá přesvědčení, že "tolik lidí se přeci nemůže mýlit".

Když bude půl národa lynčovat Židy, neznamená to, že mají pravdu a že Polda Anežku zabil. Škoda, že se Helena nezeptala Masaryka, jestli si myslí, že jsou ti lidé blbější než on. Masaryk byl rovněž slušně vychovaný muž a rovněž by jí neodpověděl, že ANO. Proto odjížděl z Polné ukryt na voze v hromadě hnoje, která tolik připomíná právě tu Gaussovu křivku rozložení inteligence.

Ptali se mě různí lidé, proč jsou mé články tak dlouhé, proč probírám všechny možné eventuality výkladu svých slov. No, právě proto. Kolik z vás teď napadlo, že přirovnávám hilsneriádu k internetovým službám? Přihlaste se... Ano, tak přesně vy jste blbci, kteří nerozumí psanému textu a ocením, když nejpozději teď odejdete jinam. (A vemte s sebou ty, co se do krve hádají, že čas strávený čtením textu lineárně závisí na počtu slov v tom textu a že vyvracení této teze znamená, že dotyčný neumí hospodařit s časem.)

V tuto chvíli tedy zůstali jen ti, kteří pochopili, že svým přirovnáním ilustruji tvrzení, že to, co dělá spousta lidí, ještě neznamená, že to je dobré (nebo – chraň Pámbu! – že je to inteligentní). Dokonce ani žádná korelace mezi počtem lidí, co dělají nějakou věc, kvalitou či prospěšností té věci a inteligencí těch lidí není. I dobře instruovaný debil dokáže dělat velmi prospěšnou práci, například zametat chodník.

A tím se pomalu dostávám k tomu, k čemu jsem se chtěl dostat, totiž k různým způsobům spojování litinového potrubí dle technologie a dle výhodnosti pro zamýšlený účel onoho potrubí.

Marxisté předpokládají, že se kvantita dokáže proměnit v novou kvalitu, vyšší než je součet kvalit jednotlivých částí. Zvláštní, že tento jev nebyl pozorován ani v přírodě, ani v laboratoři. Přesto na něj stále nové a nové generace utopistů sází a spoléhají se na něj a neúspěch omlouvají tím, že podmínky byly špatné, kvantita nedostatečná, selhal lidský faktor, ale myšlenka je správná.

A tak je v jejich předpokladech nezviklají ani přesně opačná pozorování. Například onen jev, kdy se z kvantity stane nová kvalita, ovšem nižší než nejnižší kvalita jednotlivce: Proměnu "lidí" v "dav". Empiricky je to vyjádřeno bonmotem "člověk je dobrý, ale lidi jsou svině!" Jeden každý člověk nezničí město a nezabije jiného. Dav to udělá. Když se kvantita promění v kvalitu, je tato kvalita nižší než kvalita libovolného jednotlivce, stejně jako bod tání slitiny je nižší než bod tání jednotlivých složek. Mám podezření, že marxistická zřízení jsou právě na této přeměně založena.

Zvláštní. A tak dál a dál sází blouznivci, snící o přeměně světa v spravedlivé místo, na to, že jednou, JEDNOU přeci ta kvantita udělá CVAK! a objeví se nová kvalita jako růže z Jericha dle definice vojáka Švejka. A stále se domnívají, že příčina toho, že to nejde, je skryta v nějakém objektivním nedostatku. Nikoli. Problém je v tom, že předpoklad je špatný. Ignoruje realitu. Ale to nechtějí podobní snílci slyšet a dál mažou ložiska netopýřím sádlem v naději, že perpetuum mobile je funkční, jen málo promazané!

Jestli by nebylo lepší čůrat do hromady pilin a čekat na ty blechy...

PS je dnes citací dialogu ze seriálu SouthPark, kde se hipíci rozhodli ukázat hudebním festivalem zlým korporacím, že v komunitách a společenství je budoucnost

Stan: Teď už máme dost lidí, kde sesadíme ty korporace?

Hipík 1: Jasně, korporace. Kvůli penězům ničí svět.

Kyle: Tak kde jsou? Jdeme na ně.

Hipík 2: Právě teď ukazujeme, že nepotřebujem korporace ani peníze. Takhle může vzniknout společenství, kde si všichni pomáhají.

Hipík 1: Jo, jeden peče chleba a další se stará o bezpečnost ostatních.

Stan: Myslíš pekaře a policajta?

Hipík 2: Ne, představ si místo, kde spolu lidé žijí a nabízejí své služby výměnou za jiné.

Kyle: Tomu se říká město.

Hipík 3: Děti, ještě jste nebyli na vejšce. Ale vyčkejte, tohle je fakt velká věc!