Rozhovor s filmařem

Naším hostem je dnes Peter Kolmý, autor a režisér uměleckých filmů, jako jsou Peří na kopytu a Jaro astmatiků.

Dobrý den, pane režisére.

Ahoj ahoj, zdravím vás, lidičky, mír!

Pane Kolmý, ...

Ne, ne, říkej mi rejžo... Vlastně ne, rejžo ne, to by si někdo mohl splést s Rejžkem. Víš, že je Rejžek zamindrákovanej tupec?

Ah... no, četl jsem jeho recenzi na váš film Nudle až na bradu.

Jo. Vůbec to nepochopil! Nechápal, co jsem tím chtěl říct, tupan!

No jistě, to je s kritikou vždycky problém. Můžete tedy teď všem sdělit, co jste tím chtěl říct?

No to je přeci jasný! To je film o odvaze vzepřít se konvencím! Je to film o dávání a braní. Jako že... ten hlavní hrdina tam...

Ano, hlavní hrdina je šestiletý kluk...

Jo, ten kluk vlastně. Tak ten se musí vzepřít osudu, kterej představuje jeho milující matka, laskavý otec a další citový kreatůry tam na tom vesnickym dvoře. Celý je to pojatý jako introspektivní retrospekce, odehrávající se na pískovišti. Ten kluk řeší etické dilema. Jako vono celý je to o etickejch dilematech!

To je ta vypjatá scénka s kyblíčkem?

Přesně ta! Kyblíček, to je symbol matky! Písek tam znázorňuje těžkosti dospívání a ten kluk volí mezi přiznáním svojí homosexuality a otcovraždou – asi teda. Jo, je to o téhle volbě! To je hóch umění, vysoká umělecká, Antonioni hadr – to ten trouba Rejžek nikdy nepochopí!

Ona ani kolegyně Spáčilová moc nehýřila superlativy.

Tak jako Spáčilka v první řadě vůbec neví... Ale jako vem si, jo, co jsou ty kritici zač? Sami nic neuměj, tak si seděj v křesle, popíjej si ty svý vizoury a nemaj, neznaj tohleto tvůrčí nutkání, ten tvůrčí tlak, co máme my, umělci. Pro nás je to hrozně náročný, takhle odhalit nitro! My tu obnažujeme svoje city...

A nejen city. Viděl jsem některé vaše filmy pro německou produkci...

Jo, nojo, no, německé produkční firmy to holt tak chtějí, no... Ale to je taky umění, jako si nemysli... Tam musíš leckdy deset lidí najednou urežírovat, teď to napětí tam, vzrušení, emoce z toho přímo stříkaj...

Jistě, jistě. Ale teď zpět k budoucnosti českého filmového umění.

Tak filmový umění je jako v pytli! Nejsou peníze! A peníze bejt musej! Teda vono... peníze jsou, ale mělo by jich bejt víc, jinak jako pude umění do kopru, né? Já měl na Nudli na bradu jen dvanáct miliónů... Z toho stát dal usoplenejch sedm! Co s tím jako udělám? Co za to natočím? Pche! Kdyby tu byla standardní podpora filmařiny jako v unii, tak mám... třeba i třicet! To by hned bylo jiný kafe!

Jak – jiné kafe? Chodili by na to lidi?

No to né zase... lidi těmhle filmům ještě nedorostli, pro lidi umění není, lidi choděj na Kameňáky a Rafťáky. Ale já bych se nemusel omezovat v tvůrčím rozletu! Zaprvé bych dal větší hromadu písku! Hele, ta intimní scéna by úplně jinak vyzněla, kdyby tam byla pořádná hromada písku, ne malý pískoviště... Něco jako ta Sahara, hele, to tápání, to osamění... to by byla metafora! To by bylo úplně vo něčem jiným pak. To by byl úplně jinej film, ti povím. A toho šestiletýho by moh hrát třeba Sean Connery!

Connery? Šestiletého kluka?

No jasně! Dyk je to umění, tam jde o tu výpověď a o to burcovat lidi z letargie, tam může bejt cokoli jakkoli, to není nějakej usmolenej dokument kde musí bejt všechno jako ze života, rozumíš? Nebo nějakej ... seriál kde doktor vypadá jak doktor! Víš jak by to dilema zahrál Sean? Jsem mu to na festivalu říkal a on mi povídal Petere, vždycky jsem toužil po tom zahrát si šestiletýho kluka s nudlí u nosu, co má morální dilema! Jako fakt ho to vzalo, zbytek večírku už jen seděl v koutku a utíral si slzy.

To by bylo jistě velmi ... umělecké!

To si piš! Umění, jako, to je to o co nám de, ne? Celý to je o uměleckej výpovědi, ne o těch miliónech. Si vem – komedii natočí každej moula, jo. Ale umění... to chce umělce! Tam je vidět ten umělcův vnitřní svět, složitej a rozpornej, rozumíš? Tam je třeba... ty city a tak... skrze alegorii na problémy života a otázky bytí nebo taknějak! A na to potřebuješ prostředky, abys to postihnul. A to umění je o tom to postihnout! Ale na tohle tu ty lidi nemaj! Nemaj, ani Klaus ani ty rádoby kritici tomu nerozuměj a ty diváci... ty tomu nedorostli... Šejkspírovi taky nedorostli... ty diváci... mu nerozuměli, a jaký je to dneska umění! No a sem tím chtěl říct, že umění prostě musí dostat víc peněz, jinak to nebude fakt dobrý umění!

Ano, tomu rozumím. Na závěr se zeptám na vaše plány do budoucna. Zaslechl jsem něco o nějakém remaku...

To je pravda. Já se chystám dělat remake Rychlejch šípů. Bude se to jmenovat Ponorka prostaty. Já se na ten materiál, na tu klukovskou partu, podíval z úplně odlišnýho úhlu než ten původní autor, ten Foglar! Foglar totiž úplně kašlal na jejich niternej život, jako, a soustředil se jen na akci. To je plytká a povrchní akční pitomost, hele. Já jsem se rozhod, že tomu dám koule! Takže celý se to odehrává v Izraeli, kde...

Prosím? Proč v Izraeli?

No jako metafora Bible, chápeš? Tak tam v Izraeli zjistí Červenáček, kterýho mimochodem hraje Jirka Krytinář, že vlastně miluje Jindru Suwali.

Hojera?

No Hojera. Ale v tom filmu jako nebude Hojer! Trochu jsem to pozměnil a je z něj Arab Suwali! No a Červenáček se do něj zamiluje a řeší dilema, jestli se poddá despotickýmu Mirkovi Dušínovi nebo svýmu citu k Jindrovi Suwali! Suwali přitom bojuje se svojí identitou arabskýho chlapce, kterej taknějak uvnitř ví, že je vlastně dívka, a nakonec se nechává přeoperovat, což homosexuála Červenáčka natolik raní, že se celej zbytek třiapůlhodinovýho filmu věnuje bezuzdnýmu sexu se psem Rychlých Šípů, s Bublinou. Ještě prozradím, že toho psa mi hraje Kateřina Brožová.

Úžasné! Ale teď jste prozradil velký kus děje. Nebojíte se toho, že ten film tak ztratí pro diváky jistý moment překvapení?

Proč? Dyk je to umění, tam o děj vůbec nejde, hlavně že se řeší dilema a sděluje niterní výpověď. Hele – třeba Othello, tam taky všichni vědí, že ji uškrtí, ne? Navíc to pravý překvapení bude vizuální a hlavně o pocitech z toho všeho, z tý výpovědi jako... Navíc celej ten film se odehrává pod vodou a beze slov a je to snímaný přes barevný filtry. To bude prostě vizuální avantgardní bomba!

Ale z Foglara tam nic nezůstane, nebo se mýlím?

No jasně že tam nic nezůstane, dyk ta předloha je pro moje umělecký záměry nepoužitelná, to je čistá komerce! Mně jde hlavně o umění, tak z tý předlohy tam nemusí bejt nic! A umění je potřebný – hele, mně je jedno, jestli se to někomu líbí, nebo tak... To mě nezajímá, tímhle se já nesmím nechat ovlivnit. Já jsem umělec a mám tvůrčí puzení! A stát musí přidat peníze, jinak je s naším filmovým uměním utrum!

Děkuji za rozhovor.

Dne 20.04.2006

Twittni

Přidej do: asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře