Neobsahuje názory Henryka Laholy

Než to zapomenu...

Z výletu, panáčku, z výletu?

Z výletu, babičko, z výletu!

Děkujeme novomanželům Machinegunovým za přístřeší, pohostinství, zábavu i poučení. I dobrman si vzal nějaké ponaučení, tuším že "Lidé občas padají z polštářů hlavou dolů na koberec a pak jsou vhodným objektem k olizování". Ale to fakt nemuselo být, myslím že by ho ten pískací hamburger uspokojil taky. Nebo ta kočička... :)

Ve středu jsme vyrazili do Matky Měst. Manželka měla naplánovanou návštěvu IMAXu, já setkání s některými svými čtenáři. Podařilo se. Manželka se věnovala gultůře, já seděl za rohem v pizzerii jménem Dalí. Je to na rohu Šumavské Slezské a Jičínské ulice, mají tam pizzu jako kola od vozu, že ze všech stran přetékají z talíře, tenké těsto, přiměřené množství ingrediencí v náplni, ceny solidní.

Po zážitcích kulinárních (já) a duševních (manželka) jsme nasedli do auta a vyrazili na východ, na venkov za mými stařičkými rodiči. Zastihli jsme je v pilné práci na poli, kdy stará matička vedla kravku brázdou a stařičký tatíček třesoucí se rukou sil ječmen na souvrati. No dobře, já stejně věděl, že mi to neuvěříte. S rodičema jsme jeli do Nymburka do restaurantu U Anny Šmejdířky (v Dlouhé ulici). Slečna číšnice měla trošku problém s tím, že máme rezervaci dovnitř, ale chtěli bychom ji změnit na ven ("ale oni mi říkali, že máte sedět vevnitř"), ale pak už to bylo snesitelné. Česnečka ušla, jako hlavní chod jsem si dal taipas (byl jsem ještě plný pizzy od Dalího) a i ten byl snesitelný, až na několik tužších kousků masa. Nesnesitelné bylo to, že si obsluha vykládá žádost o "lehkou colu do půllitru" tak, že do skleněného půllitru nasype do tří čtvrtin led a doleje to Colou po značku 0,5l. Ačkoli mi k jídlu obyčejně stačí jeden půllitr, tady jsem vypil dva a stále jsem měl žízeň. A cestou od Anny na parkoviště jsme ještě zmokli.

Druhý den jsme jeli do východočeské metropole a měli jsme naplánovanou zastávku ve východočeské metropoli. Nepočítal jsem ale s tím, že v metropoli probíhá rockový festival, takže od konce dálnice až do Plačic bude souvislá kolona aut, pohybující se krokem a občas i pomaleji. A taky jsem nepočítal s tím, že neprojedu Ulrychovo náměstí... Ale už po jedné hodině jsme seděli u Knihomola, koukali na mého sourozence a jejího přítele a čekali na jídlo. A čekali. A čekali... Rockový festival se projevil až v centru, takže jsme čekali opravdu dlouho. Ale jídlo bylo velmi dobré, i když si ani zaboha nepamatuju, co jsem to měl, vím jen že to bylo s tatarkou. Ještě že mám sestru, ta si to zaboha pamatuje: Měl jsem Chlapácký stejk.

S notným zpožděním jsme opouštěli východočeskou metropoli a jeli jsme do východočeské metropole (vidíte jak jsem korektní a nerozlišuju?) k Machinegunovým. U nich jsme seznámili psa s faktem, že v bytě existuje i kočka, chvilku sledovali veselou scénku, kdy měl dobrman hlavu vraženou pod postelí a vesele štěkal na kočičku, která mezitím seděla na okně za ním, koukala se na co tam to zvíře štěká a místy padala do koše na prádlo. Pak jsme se nalodili a jeli na kratičký výlet na Kunětickou horu, spojený s jídlem v podkunětickohorské restauraci. Na místě jsme usoudili, že výšlap do kopce není vzhledem k stavu počasí a paní Machinegunové příliš reálný (stejně nahoře nic zajímavého není) a zapadli jsme rovnou do restaurace.

Mám podezření, že kuřecí vývar, který jsem si dal, byl poněkud staršího data – přeci jen kyselá není ta základní chuť pro tento druh polévek. Ale šunková rolka s křenem jako předkrm byla báječná; poplakali jsme si u toho jako stará Blažková u Titaniku. Zaboha si nevzpomenu, co jsem si dal potom, jen vím, že to měl Johnny taky. Příležitostně se ho zeptám... Rovněž dobré, rovněž chutné, rychle přinešené... Bohužel ve 20:00 spustil místní diskžokej svoji produkci, která by byla snesitelná, kdyby byla o 40 dB potišeji. U jídla starý rokový fláky snesu, ale musím slyšet spolustolovníky. Po čtvrté písni jsme platili a odešli si prohlédnout pštrosa a pávy a ovce...

Po návratu jsme si prohlédli večerní centrum metropole a pak jeli bydlet. Tam ještě paní Machinegunová předvedla zábavnou scénku pro psa, viz výše, a šlo se spát.

(V zájmu spravedlnosti nutno podotknout, že stejnou scénku jsem předvedl asi hodinu předtím já, kdy jsem se napreosto stejně posadil na naprosto stejné polštáře a taky jsem plynule pokračoval v pohybu, ovšem nepadl jsem horní částí těla na zem, ale propadl jsem balkónovými dveřmi.)

Po noci strávené okřikováním psa a smrkáním jsem ráno zjistil, že jsem nastydlý a není mi nijak extra. (Kontrolní otázka: Kde jsem nastydnul? Odpověď na konci článku) Paní Machinegunová se ale tvářila naprosto stejně choře (ta to ale měla z těch náhlých změn prostorového uspořádání). Takže jsme ji nechali doma, já polknul Ibuprofen a vyrazili jsme na výlet pouze ve čtyřech, tedy s jejím manželem.

První cíl byla ZOO ve Dvoře Králové. Nejdřív jsem byl zklamán – skoro žádná zvířata jsem neviděl a míjeli jsme převážně prázdné výběhy. Pak mé zklamání přešlo do lehké averze, když jsem zjistil, že stejný nápad mělo několik tisíc lidí s několika tisíci řvoucími dětmi. Jakmile jsem zahlédl místo, u kterého byl hrozen lidí a řev, tak bylo jasné, že tam je zvíře, prolejzačka nebo stánek se zmrzlinou. Averze následně přešla do nedefinovatelného pocitu... Pro ilustraci:

Hele ten tygr, čéče... Ten kdyby sem skočil, tak ti, hele, urve nohu... – Co by mi prosimtě rval nohu? – Ti povidám, ten by se s tím, ti řikám, nemazal, urval by ti ji, ani by ses nestačil leknout. – Mi ti řikal Rudla v práci, viď, že ňákej jeho známej jako měl urvanou nohu... – Vod tygra? – No to ne, vod řezačky. – Jo, hele, hele, ten hroch tyjo... Ten je, co? Ten kdyby sem skočil, ten by nám dal. Všem by nám tu dal! – Co by nám co dával, prosimtě, dyk sem neskočí! – Ti řikám, kdyby sem ale skočil, tak...

U tragikomedií o Homolkových zažívám fyzicky bolestný pocit trapna, tady jsem to měl naživo. A v pavilonech narváno lidmi, frontovými bojovnicemi, řvoucimi dětmi a podobnými hovory. Nikdy více...

Vynahradili jsme si to v restauraci Tropical u České Skalice. Doporučuju upřímně k návštěvě! Výběr z 250 druhů jídel, 150 druhů steaků, porce obrovské... Představte si klasickou hospodskou porci, přidejte si k ní tročku víc oblohy – a máte představu o dětské porci v Tropicalu. Ačkoli nás servírka upozorňovala, že budeme muset chvíli čekat, tak jídlo bylo vcukuletu na stole. Já si dal česnečku (na protažení rýmy, hlava mi třeštila), zbytek výpravy si objednal "Polévku Stojí ve mně lžíce". A stála.

Po polévce jsem měl výbornou masovou pyramidu s hříbkovým přelivem a s oblohou, k tomu německé brambory (opečené s cibulkou a špekem). A po jídle ještě banán Havaj – čekal jsem, že to bude jen kousek banánu zalitý šlehačkou a čokoládou, ale přinesli mi mísu, v ní dva obrovské banány, polité čokoládou, s kopečkem zmrzliny, s nastrouhanou čokoládou, ovocem a horou šlehačky navrch. Celé tohle doslova za pár peněz – ve třech něco přes 600 Kč.

Po Tropicalu následovala pevnost Dobrošov, kde nás sice ujišťovali, že do podzemí je možno jít i s psiskem, ale když jsem málem padnul na ústa ještě před vchodem, tak jsem řekl, že psisko potřebuje pevnou ruku a pošlapat ego, ne do podzemí. A tak zatímco manželka s Johnnym procházeli pevností, já nahoře předváděl pořadová cvičení s dobrmanem. Prý jsme na tom ale byli líp... Johnny nám pevnost líčil tak, že se sejde po hodně schodech dolů, pak se projde podzemím a vyjde se ven, neboť je to z kopce, což si jasně pamatuje, neboť tam kdysi byl. Ukázalo se, že jeho paměť není až tak spolehlivá. Tedy – v kopci to bylo, sešlo se po hodně schodech dolů a prošlo se podzemím, ale pak bylo nutno po ještě víc schodech vylézt nahoru. A v té pasáži (250 schodů nahoru) prý moje drahá žena cedila mezi zuby temné kletby na Johnnyho adresu... :)

Bylo mi čím dál stejně mizerně, takže jsme vyrazili zpět, sbalili propriety, nasedli do aut i s Katchabou a jeli do čínské restaurace pana Hu na náměstí v Pardubicích. Zavzpomínal jsem si na loňskou dovolenou – začal jsem večeři jasmínovým čajem a pojedl jsem kuře s houbami a bílou rýží. Chuťově velmi věrně odpovídala tomu, co jsme jedli v Číně. Jen mě poněkud zklamalo, že neměli klasické čínské zákusky, koláčky ani nic takového.

Po večeři už nezbylo než poděkovat Machinegunovým, naládovat se Ibuprofenem a vyrazit směr ČB. Jelo se nádherně, silnice byly téměř prázdné, žádný stres, žádný nerv a v naprosté pohodě jsme byli v jednu doma. Uvařil jsem si čaj a šel spát.

Odpověď na kontrolní otázku: Nastydl jsem ve středu cestou do Prahy. Byl šílený hic. Řidič v přehřátém autě dělá chyby,klesá mu pozornost a stoupá agresivita. Nemohl jsem otevřít okno, protože smrad z okolních aut byl nesnesitelný. Nemohl jsem si zapnout ani vnitřní cirkulaci, protože se téměř okamžitě opotila okna. Takže jsem musel chvilkama zapínat klimatizaci. A ve středu večer jsem zase zmoknul v tom mizerném Nymburce. Takže od pátku smrkám a bolí mě hlava, úspěšně až dodneška. Omlouvám se Katchabě za to, že jsem ji nakazil.

PS pro Johnnyho: Ptal jsem se své ženy, jestli v pátek cestou z HK do PU spala. Ona tvrdí, že chvílema jo, ale že byla vzhůru, když jsi líčil mlýny na uhlí, že to jí zaujalo a že to bylo zajímavý. Takže vidíš – zaujalo to i mou ženu!

Ještě jednou díky. A teď si jdu zase uvařit čaj.

Dne 8.07.2007

Twittni

Přidej do: Přidat na Conota Linkuj si ! asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře

[1] (Johnny [openID] - WWW) 08.07.2007, 14:13:43 [X] [D]
Potěšení bylo na naší straně ;-)

[2] (Arthur Dent [openID] - WWW) 08.07.2007, 14:53:10 [X] [D]
[1] Ne, na naší! ;)

[3] (Vembloud ) 08.07.2007, 15:11:45 [X] [D]
Jen malý detail: Šumavská a Jičínská nemají nenulový průnik - tedy alespoň v Praze ne. Dalí nachází se na rohu Jičínské a Slezské.

[4] (Arthur Dent [openID] - WWW) 08.07.2007, 15:37:25 [X] [D]
[3] Jo! Slezská! A to jsem se třikrát šel podívat na název ulice! Díky, opravím.

[5] (pixy ) 08.07.2007, 15:40:20 [X] [D]
Jé škoda, v tom safari v DK/L jsme se minuli, my tam byli jedna z těch Homolkovic rodin (no dobře, holky neřvaly), v kuse od neděle do středy. Pravda, jen ten poslední den jsme byli v zoo dopoledne a to jsme se nestačili divit těm davům. Tři dny předtím jsme se tam procházeli jen navečer a po zavíračce a měli jsme problém vůbec někoho potkat.

Mimochodem, rodinám s malými dětmi musím rozhodně doporučit tamní hotel - krásné bydlení v atriu, prakticky přímo v zoo, vstup zdarma kdykoli... Procházet se ztichlou zoo v sedm, osm večer, hodinu nepotkat ani človíčka a šeptat na dceru "pššt, Zuzanko, radši ani nešeptej, ať zviřátka nevyplašíš", to je zážiteček... Já bych to tam nahnal všecký a povinně!

Mimo-druhým-chodem, po projití plzeňské a teď i té královédvorské musím smeknout před Fejkem, jak dokáže lidem úžasně prodat tu svou pražskou zoo, ač je zdaleka nejslabší ze všech, které jsem viděl.

[6] (kryska ) 08.07.2007, 15:55:33 [X] [D]
Takže když ten výlet shrnu, tak "more pain - more food" :o)))

[7] (Arthur Dent [openID] - WWW) 08.07.2007, 17:09:00 [X] [D]
[5] Jedni z Homolkovic byste byli tehdy, kdybyste tam byli vy s manželkou, dětmi a tvými rodiči (nebo rodiči tvé ženy). Typická sestava byla tvořena čtyřmi dospělými a dvěma dětmi, starší paní měla trvalou, mladší byla odbarvená a měla "svetřík z túzu", starší pán měl tesilové kalhoty nebo manšestráky, mladší šusťákovou bundu... Vedli hovory naprosto stejné, jen na rozdíl od filmových Homolků měly děti mobilní telefony. A vrcholný zážitek pak byla prodejna suvenýrů...

Myslel jsem, že tihle lidé už neexistují. Zase jsem se mýlil... :(

[8] (AdaMM - WWW) 08.07.2007, 17:51:13 [X] [D]
[7] tihle lidi jsou pro mě velkou záhadou: očividně existují a je jich relativně dost - nicméně když chodím po městě, nejsou skoro vidět. schovávají se přede mnou! občas se mihnou ve zprávách na nově, ale jinak jsem měl taky takový optimistický dojem, že už jich není moc. a pak jsem přijel loni do omiše v chorvatsku: a buch, byli všude kolem mě a bylo jich víc, než místních stálých obyvatel. musel jsem neustále chodit se sluchátky, protože poslouchat se to dlouho nedalo. první hodinu mi to přišlo jako fór, pak jsem se začal stydět a pak už mě to jen nebetyčně sralo.

[9] (Johnny [openID] - WWW) 08.07.2007, 18:24:18 [X] [D]
[7] Co? Dyks zůstal venku! Ty víš PRD co tam bylo uvnitř! ;-)

[10] (Arthur Dent [openID] - WWW) 08.07.2007, 18:27:42 [X] [D]
[9] Venku, venku to nebylo o nic lepší :)

[11] (Roj - WWW) 08.07.2007, 21:41:35 [X] [D]
Priste, az pojedete kolem zakladny, ozvi se :-)

Jo a Bozi mlyny semelou i uhli!