Neobsahuje názory Henryka Laholy

Etika internetové žurnalistiky I

Úvodní článek, takový "disclaimer", který vysvětluje některé věci, související s následujícím článkem.

Ke své odpovědi na "etické otázky" Tomáše Belly musím podotknout následující:

S Tomášem se známe už nějaký ten pátek, z dob, kdy jsem působil jako tvůrce a administrátor v Bloguje.cz. Tomáš je šéfem obdobného slovenského projektu blog.sme.sk – blogů deníku SME. Naše vztahy byly vždy velmi korektní, ani jedna strana si nehrála na "konkurenci", a proto fungovala (a dodnes funguje) spolupráce, např. "kulturní výměna" mezi Bloguje a Blog.sme. S Tomášem si tykáme, já jsem na jejich systému několik měsíců působil a dodnes jsou naše vztahy bezkonfliktní.

Iniciátorem diskuse o nutnosti etického kodexu pro internetovou žurnalistiku je šéfredaktor magazínu Lupa, pan Aleš Miklík. S panem Miklíkem se neznáme a pokud se dobře pamatuju, tak jsme spolu neměli důvod komunikovat. Na rovinu ovšem musím prohlásit, že nemám rád Lupu, a to už delší dobu. Čtení tohoto webzinu považuju za ztrátu času, protože u každého třetího článku si říkám "Jak to mohl šéfredaktor pustit?" a u každého druhého přemýšlím, kdo chtěl, aby ten článek vyšel.

Má neláska k Lupě se rovněž datuje od časů mého správcování Bloguje.cz, zejména od chvíle, kdy jsem redaktora Lupy, Tomáše Hodbodě, požádal o opravu formulace v jeho článku, která měla být přepisem mých slov, ovšem vyznívala poněkud jinak, než jak byla myšlena. Navíc nešlo o mou formulační neobratnost, ale jednoznačně o neobratnost autora článku, takže jsem mu navrhl jednoznačnější formulace (pro osvěžení paměti – můj výrok zněl, že "v Česku není konkurence, takže nás nic nemotivuje k rozvoji", pan Hodboď z toho udělal "žádná konkurence nás nemotivuje k rozvoji", v čemž je pro inteligentního člověka evidentní rozdíl). Pan Hodboď, v té době student střední školy, mne velmi arogantně odpálkoval s tím, že "on žádný rozdíl v těch formulacích nevidí" a že "jako novinář, cenící si své objektivity a nezávislosti, přeci nebude psát podle toho, jak pán Bloguje.cz píská".

Sledoval jsem pak i jiné články, které na Lupě vycházely, a zdálo se mi, jako by část z nich psali podobní autoři – sedmnáctiletí studenti, přesvědčení o svých nesporných žurnalistických kvalitách – a další část mi připadala jako psaná "na něčí žádost". Rovněž je mi třeba záhadou vztah Lupy ke glosám. Zkrátka řečeno: Já osobně nejsem přesvědčen ani o žurnalistických kvalitách, ani o nestrannosti Lupy, takže rozhodně nejsem v této věci nezaujatý.

(Na tomto místě musím objektivně dodat, že v podobné situaci se jiný redaktor Lupy, pan Jiří Macich, zachoval velmi korektně a nejednoznačnou formulaci ve svém článku opravil.) 

Přišlo mi velmi signifikantní, když právě pan Miklík, šéfredaktor Lupy, ve svém článku volal po zavedení "etického kodexu internetové žurnalistiky". Souhlasím s panem Miklíkem v tom punktu, že práce internetových novinářů v Česku je leckdy prabídná, ovšem na rozdíl od něj se domnívám, že problém není v tom, že neexistuje etický kodex internetové novinařiny. Pan Miklík správně rozpoznal, že žurnalistice na českém internetu něco chybí, ale pravděpodobně nesprávně usoudil, že problém je obecný. Otázka, kterou si měl, podle mého názoru, pan Miklík položit především, není zda potřebuje internetová žurnalistika etický kodex, ale zda potřebuje Lupa důkladnější redakční a autorská pravidla. V tom bych s ním srdečně souhlasil, i tu ikonku bych mu sám namaloval (byl by na ní nápis "Zde jsme si zametli před redakčním prahem").

Byl jsem požádán redakcí Literárních novin (k nimž nemám vztah nijaký), zda bych nebyl protivníkem Tomáši Bellovi v polemice nad otázkou, vznesenou panem Miklíkem. Souhlasil jsem. Tomáš Bella hájí potřebu nějakého specifického předpisu, dokumentu, dohody, kodexu, je jedno jak to nazveme, který by rozšiřoval novinářský Etický kodex o specifické otázky publikování na internetu. Na rozdíl od něho mi nepřipadá, že by "internetová novinařina" měla jiný etický základ než "neinternetová" a domnívám se, že by si i internetový novinář měl vystačit s obecným Etickým kodexem a s interními etickými pravidly mateřské redakce.

Tomáš ve své obhajobě položil několik otázek, které jsou dle jeho názoru specifické pro internetové publikování a pro něž by bylo vhodné mít výše zmíněný dokument. V polemice bohužel nebylo místo, tak jsem odpověděl obecně, ale přesto mě jeho otázky zaujaly natolik, že jsem se pokusil zformulovat konkrétní odpovědi. A ty právě tvoří následující článek ...

Dne 17.09.2007

Twittni

Přidej do: Přidat na Conota Linkuj si ! asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře

Přidání komentáře...

Než napíšete komentář, ujistěte se, že znáte pravidla.

Pokud nejsem delší dobu u počítače, například když spím, tak zapínám moderování komentářů. Tak se nedivte, když se váš komentář neobjeví hned... Publikuji je dodatečně.