Misantropův slabikář II

O vydírání a vyhrožování

Opět pár výpisků k zamyšlení. Tentokrát z knihy Paula Watzlawicka – Jak skutečná je skutečnost?

Aby měla hrozba úspěch, musí splňovat tři předpoklady:


1. Musí být věrohodná, tedy natolik přesvědčivá, aby mohla být brána vážně
2. Musí splnit cíl (který si vytkl ten, jenž hrozí)
3. Ten, jemuž je vyhrožováno, musí být s to hrozby uposlechnout.

Pokud jeden z těchto bodů není splněn, je hrozba neúčinná.

Schelling: Musíte pohrozit tím, že něco určitě uděláte, a ne možná uděláte, pokud vám druhá strana nevyhoví. Možná něco udělat znamená také možná neudělat nic.

Hrozba je nejúčinnější tehdy, pokud hrozící dokáže navodit situaci, ve které už nezáleží na něm, kdy už nelze vzít zpátky následky, kterými pohrozil. K tomuto účelu může být použito i vlastní slabosti ("Když mi nepomůžete, dopadnu špatně – a to uškodí i vám!") – sem patří i výhrůžky sebevraždou. Tyto prvky lze použít i proti vyhrožování, zejména proti záměrnému. Lze odpovědět hrozbou se stejnou nebo větší věrohodností a silou.

Hrozba, která nedosáhne cíle, nebo které ohrožený neporozumí, nemůže uspět. Duševně choří, fanatici, slabomyslní nebo děti jsou vůči výhrůžkám často neteční, protože jim nedojdou. Obranou proti hrozbě může být "znemožnění obsahu". V bezprostřední interakci stačí jakýkoli faktický či zdánlivý projev toho, že "nerozumíte": Jste roztržití, hluší, nepozorní, opilí, tvrdíte že nerozumíte jazyku, že jste cizinci apod. – samosebou musí to být věrohodné.

V roce 1974 byla vydírána rodina magnáta Hearsta, kdy únosci dcery Patricie sdělovali své podmínky prostřednictvím dopisů a magnetofonových pásků, a rodina je poskytovala médiím. Média z toho udělala senzaci (Watzlawick: "Sdělení únosců pro ně bylo něco jako slovo Boží"). S použitím stejných kanálů by se jednoduše dala podstrkávat médiím falešná sdělení. Ve velmi krátkém čase by se takto vytvořila situace, v níž by se už nedalo věřit ničemu; každé sdělení by se dalo vyvrátit nebo odvolat těmi, která by zasílali "skuteční" únosci. Jakmile by se jednou navodil takovýto stav konfúze, jak úřady tak rodina by mohly právem prohlásit, že se nemohou řídit žádnou instrukcí.

V šedesátých letech se zvažovalo, jak zabránit únosům letadel. V zásadě byly dvě možnosti: První (ta byla nakonec zavedena) spočívá v tom, že únoscům je zabraňováno nastoupit do letadla, resp. nemohou si vzít zbraně. Druhá možnost byla ta, že pilotní kabina by byla oddělena pancéřovými dveřmi a z prostoru pasažérů by nebylo možné jakkoli s piloty komunikovat. Tímto jednoduchým opatřením by se únoscovy požadavky a hrozby nemohly dostat k pilotovi. Ať by únosce hrozil čím chtěl, osádka by mu mohla přesvědčivě dokázat, že s pilotem není spojení, a že tedy stroj bude pokračovat k cíli, ať se děje co se děje. Elegantní na tomto řešení by bylo to, že by nejen nemuselo být drženo v tajnosti, ale naopak... Na druhou stranu je to v praxi nerealizovatelné.

Něco z toho však přeci jen prošlo: Bylo běžné hlášení před startem, že "dveře letadla nelze za letu otevřít". To bylo opatření proti častým případům, kdy vzdušní piráti po činu vyskočili padákem i s výkupným zadními dveřmi. Jakmile toto opatření vešlo ve známost, podobné činy ustaly.

Veřejně deklarovaný a důsledně dodržovaný postoj, že hrozbám neustoupíme, může mít úspěch i jinde. Jde o nelidský postup vzhledem k bezprostředně ohroženým lidem, např. rukojmím, přesto není pochyb o tom, že v delším horizontu dokáže zabránit podobným hrozbám, a tím ochránit životy mnoha dalších lidí (srv. v poslední době postoj Španělska po atentátu v Madridu, záležitost s Korejci v Afghánistánu, vězněné zdravotní sestry v Lybii apod.)

Narůstající počet únosů a vydírání vyvolává otázku, zda není potřeba zakázat ze zákona placení výkupného. Ačkoli proti tomu mluví řada právních i praktických důvodů, je to myšlenka, která má v podstatě přesvědčivou logiku: Příbuzní by mohli oznámit, že zmizení nahlásili policii ještě před první zprávou vyděračů, a teď už nejsou s to splnit jejich požadavky. Ještě drastičtějším postupem by bylo vzít celou rodinu do ochranné vazby, a tím zabránit komunikaci s únosci a možnému uposlechnutí jejich hrozeb.

Ochranná opatření proti vyhrožování, spočívající v zákazu uposlechnout výhrůžek, bývají součástí zákonů. Paragraf 27 švýcarského občanského zákoníku říká, že "nikdo se nemůže vzdát své svobody nebo se v jejím využití omezit v míře, která poškozuje právo nebo zvyklost". Tento paragraf odejímá občanovi možnost odložit svou morální zodpovědnost, a tím z něho dělá nesnadnější oběť hrozeb a nátlaku.

Schelling poukazuje na podobný význam zákonem předepsaného tajného hlasování při volbách v demokratických státech. Nejde jen o tajný postoj, nýbrž o obligatorní tajný postoj, který mu bere jeho moc. Občan nejen že smí, nýbrž musí hlasovací lístek odevzdat tajně, má-li demokratický systém plnit svůj účel. Musí mu být odepřena možnost ukázat, komu dal svůj hlas. To, co je mu tím odepřeno, není jen svoboda volby, kterou by mohl prodat; je připraven o možnost nechat se zastrašit. Je mu odebrána možnost, aby ustoupil vydírání. (...) Když volič nemá žádnou možnost, jak by dokázal, že uposlechl hrozby, vědí jak on tak ten, kdo by mu vyhrožoval, že nelze použít žádných represálií vůči jeho hlasování. Tím se hrozby míjejí účinkem a jsou neúčinné. (srv. metody hlasování ČSSD, kdy si poslanci vzájemně ukazují a "dosvědčují", že hlasovali pro "schváleného" kandidáta)

---

Volně citováno z Paul Watzlawick – Jak skutečná je skutečnost?

(Paul Watzlawick, psycholog a autor mnoha čtivých knih o psychologii komunikace, zemřel letos, 31. března)

Dne 7.10.2007

Twittni

Přidej do: asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře

[1] (@Teo - WWW) 07.10.2007, 21:34:38 [X] [D]
Čéče, jsou-li toto slabikářové texty, jak musejí vypadat učebnice a skripta?! :)

[2] (Arthur Dent [openID] - WWW) 07.10.2007, 21:45:49 [X] [D]
[1] Je velká výhoda nás, amatérů (z lat. amare), že si vystačíme se slabikářem. Učebnice a skripta si nedovedu ani představit, natož abych z nich citoval! To by Jeníkové dostali vnitřní krvácení! :)

[3] (Petr - Mail ) 08.10.2007, 00:41:56 [X] [D]
Dlouhé, moc zajímavé, čtivé. Dočetl jsem! ;-)

Díky

[4] (Aan - WWW) 08.10.2007, 07:41:05 [X] [D]
precital som len tu cast o lietadlach, lebo mi prislo divne, ze by nesli otvorit dvere za letu a tak som si to overoval, napr. tu:
http://everything2.com/index.pl?node_id=1783222

a vyzera ze prakticky jedinym dovodom preco by nemali ist otvorit je vyssi tlak v kabine, kedze dvere sa musia vraj najprv mierne pritiahnut dnu a az potom idu von a kvoli tlaku ktory na ne tlaci von by to nezvladol ani silny clovek, otazne vsak je aky velky by bol rozdiel v tlaku napr. len v 1km vyske, ktory by uz mohol byt prekonatelny beznou silou a kde by sa dalo este pokojne zoskocit padakom event. vo vacsich vyskach za vyzbrojenia strelnymi zbranami ci trhavinou v extremnom pripade nie je problem odstranit najblizsie okno pri dverach ktore hned vyriesi problemy s tlakom, ktory sa vyrovna v kabine okoliu a dvere by uz mali ist

u bezneho cloveka vo velkej vyske bez diery v trupe naozaj ale nie je mozne otvorit dvere, nech by to skusal ako chcel, takze ludia co sa boja lietania sa toho nemusia bat, urcitu sancu na uspech otvorit ich vidim v nizkych vyskach (kde je vsak lietadlo len pri vzlete/pristavani)

[5] (Medcin - Mail ) 08.10.2007, 07:53:39 [X] [D]
Jenom k předepsanému tajnému hlasování: Pokud má být opravdu demokratické, tak MUSÍ být povinné (pod drakonickými trasty za neúčast). Jedině tak se dá zabránit zastrašování lidí, kteří radši nejdou k volbám (známo z Afriky). Pohužel po éře 99,97% účasti ve vobách je tento požadavek politicky neprůchodný.

[6] (rony [openID] - WWW) 08.10.2007, 08:13:34 [X] [D]
Je to síce mimo základnú ideu článku ale téma je rovnaká, čítal som pred pár týždňami pár Borovičkových knižiek, jedna z nich bola o zaujímavých prípadoch únosov. Konkrétne sú tam spomínaný prípad únosu Lindberghovho syna http://encyklopedia.sme.sk/clanok_tlac.asp?cl=893833

plus obligátne únosy lietadiel.

Veľmi zaujímavé čítanie, ku ktorému je tento článok vyústením.

[7] ( #13 - WWW) 08.10.2007, 18:35:17 [X] [D]
[5] Volby povinné být NESMÍ. Volební právo je -- jak z názvu vyplývá -- právo a nikoliv povinnost. Nutit někoho volit mi připadá ještě horší než nutit někoho k poutání v autě.

Ohledně té Afriky -- nebyl by k dispozici obsah nebo aspoň nástin situace?

[8] (Miloš - Mail ) 08.10.2007, 21:25:11 [X] [D]
[7] To je diskutabilní – povinná účast voleb ještě neznamená, že někoho musím zvolit (mohu zcela regulérně odevzdat neplatný hlas).

[2] „o by Jeníkové dostali vnitřní krvácení!“ – velmi pěkné ;-)

[9] ( #13 - WWW) 08.10.2007, 22:04:50 [X] [D]
[8] Kde jsi v mém komentáři našel nějaký náznak toho, že bych tvrdil, že musíš někoho zvolit?

[10] (@Teo - WWW) 08.10.2007, 23:03:48 [X] [D]
[7] Souhlas, volební právo musí zůstat právem, nesmí být povinností. Dokonce se tady už diskutovalo o tom, že voličem by se občan měl stát po splnění jakýchsi kriterií. Něco jako řidičík. No, pokud by to nebylo příliš složité a zneužitelné, byl bych pro. Asi bych ale "průkaz voliče" nedostal... ;)

[11] (Hekko [openID] ) 09.10.2007, 03:04:32 [X] [D]
[10] A ta kritéria jsou dosažení plnoletosti a neztracení svéprávnosti. Co si my plnoletí a svéprávní zvolíme, to si taky zasloužíme.

Ohledně povinnosti volit, z hlediska možnosti nutit někoho výhružkami NEvolit je to prostě jen nejúčinnější obrana (spolu se zaručenou anonymitou volby). Pokud volit nechci, odevzdám neplatný hlas (nebo prázdný kus papíru) a myslím si svoje o byrokracii, teroristech, příp. nesmrtelnosti chrousta. Na demokratičnosti volby to nic nezmění, jen je to v případě, že volit nechci, otravné.

[12] (@Teo - WWW) 09.10.2007, 09:17:13 [X] [D]
[11] Rozhodovat by měli ti, co mají rozum. Spousta voličů ho nemá. Netuším, jak je rozpoznat a eliminovat jejich chaotické a v podstatě nesvéprávné hlasy. Ale třeba by to šlo obejít jinak. Přidělovat bonusové hlasy "za zásluhu" jako stužku čestné legie. Ale spousta politiků má taky mdlý rozum. Asi je to, co jsem právě napsal, kolosální blbost. Tak nic... zapomeňte! ;)

[13] ( #13 - WWW) 10.10.2007, 22:43:50 [X] [D]
[11] Na demokratičnosti to sice nic nemění, ale pokud nutit někoho jít k nějaký urně nevidíte jako zásadní zasahování do svobody jednotlivce, tak by mě zajímalo, co jako zásah do svobody jednotlivce vidíte (jestli vůbec něco).

[14] (Lei ) 15.10.2007, 17:31:25 [X] [D]
pro #13:
K příspěvkům 7 a 13 bych jen ráda podotkla, že pokud jsi nepřipoutaný a sedíš za někým v autě, tak ho při nehodě můžeš poměrně snadno zabít (to pro případ, že Tvůj názor vychází z toho, že nepřipoutaný člověk má právo při nehodě svobodně zemřít). Jinak zasahování do svobody jednotlivce je kdeco, většina těchto zákonů vychází z lidské potřeby chránit společnost jako takovou. Povinná účast ve volbách mi do toho docela zapadá, protože jde o ochranu společnosti před sebou samou:-) (disciplinovaní voliči extrémních stran atd.)
Volby u nás v budoucnu budou jistě možné i jinými formami, než chozením k urnám a aktivní účast na dění ve státě jednou za pár let nikoho nezabije. Demokracie není jen o právech, ale i o povinnostech a v odstěhování se někam, kde tomu tak není (třeba proto, že tam není demokracie...) snad nikdo nikomu nebrání.

[15] ( #13 - WWW) 15.10.2007, 18:10:24 [X] [D]
[14] Snadno? To máš o slově snadno asi dost jiné představy než já. Ale jde o něco jiného. Pokud máš strach, že tě někdo zezadu zabije, protože není připoután, tak mu nařiď, aby se připoutal. Proč tohle vyžaduješ po státu, to nepochopim do smrti.

Chránit *svobodnou* demokratickou společnost příkazy je jako chránit panenství sexem.

[16] (Lei ) 16.10.2007, 11:06:27 [X] [D]
[15] "Svobodná demokratická" společnost je oxymoron, pokud není tvořena jedním člověkem. Demokracie totiž znamená, že člověku do života můžou mluvit i všichni ostatní občané.

[17] ( #13 - WWW) 16.10.2007, 13:21:58 [X] [D]
[16] To jste si nějak spletla. Demokratická znamená, že určí základní pravidla (zákazy), a pokud je osoba neporušuje, tak si může dělat co chce. To je svobodná (nikoliv anarchistická) společnost. To, o čem mluvíte vy, je sociálně demokratická společnost, a ta samozřejmě svobodná není.

[18] (Lei ) 16.10.2007, 20:26:54 [X] [D]
[17] Demokracie = vláda lidu, není určeno, do jaké míry jsou stanovována pravidla chování jednotlivých občanů.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie

Pokud ovšem neuznáváte obecně platné definice a vnímáte pojmy jinak, než jsou vnímány obecně, tak nemá cenu o ničem diskutovat.

[19] ( #13 - WWW) 16.10.2007, 21:17:17 [X] [D]
[18] To asi nemá, protože pojmy si pletete vy. Vy tvrdíte, že neexistuje svobodná demokratická společnost, protože si neumíte představit nic jiného než sociálně demokratickou společnost. Na to vám já řeknu, že existuje i jiná forma demokratické společnosti než ta přeplněná příkazy všeho druhu a vy mi na to řeknete, že neuznávám pojmy? Trochu absurdní, nemyslíte?

Ta vaše definice na začátku je fakt fajnová, ale já jsem protí neřekl jediné slovo, přestože vy to tak asi vnímáte. Víte, on je mezi slovy svoboda a demokracie docela podstatný rozdíl.