Misantropův slabikář IV

Přišlo to dřív než jsem čekal... Dneska k aktuální debatě: Komentované výpisky na téma "lokajská společnost"

Petrusek: "Lokaj" je označení spíše charakterologické než statusové či historické. Jde o osobu, která se chová nedůstojně služebnicky, servilně, případně bezcharakterně slouží cizím zájmům, případně je ochotna vyměnit tyto zájmy za jiné, výhodnější; je to patolízal a přisluhovač vrchnosti, ať už je vrchnost sama jakýchkoli kvalit.

V českých podmínkách nelze nenajít zálibu v národním sebemrskačství, jsme společností flagelantskou. Není proto obtížné nalézt charakteristiku české společnosti jako lokajské snad ve všech obdobích moderního vývoje. Jakýsi rakousko-uherský ministr (Bach?) prohlásil, že Čech je buď lokaj nebo hulvát. Nic mezi tím, žádný buřič, revolucionář nebo anarchista. Přesně to vyjadřuje psychologickou nepozornost lokaje ve vztahu k druhým, vztahu, který je vyjádřen příslovím "Dávej pozor na ty co míjíš když jdeš nahoru, můžeš ho potkat až půjdeš dolů". Lokaj právě toto úsloví programově nerespektuje.

Lokajská společnost sociologicky vzato otevírá prostor "drzounům" – úředník (vrchnost) respektuje silného a dupne si na slabšího: Mírná i tvrdá perzekuce slabých je pravděpodobnější a obvyklejší než tlak na silné. V lokajské společnosti je oslabena i vynutitelnost práva. (Srv. vrchnostenský přístup: Je vydáváno stále více zákonů s povinnostmi, přičemž práva z nich vyplývající se člověk leckdy těžko dovolává.)

Lokajská společnost byla intenzivně manifestována za druhé republiky (Mnichov 1938 – okupace 1939), stejně tak i období normalizace bylo prosyceno duchem lokajství. Lokaj je bytost, která má hluboce integrován strach.

Opakem lokaje by mohl být intelektuál. Josef Schumpeter však ukazuje, že jistá míra "lokajství" byla s postavením intelektuála vždy spojena, že intelektuálové např. v době renesance a pozdního středověku využívali svého postavení na dvoře, kde byli drženi z laskavé milosti vládce, k tomu, že je bezostyšně vydírali. Intelektuál se často dostává do vlastní pasti, když se např. vědomě dává do služeb nonkonformních stran, např. dělnického hnutí (či "zelená" hnutí dnes). Ale i v takovém společenském rámci se intelektuál nezřídka dostává do postavení, kdy si musí uvědomit, že jej strana či hnutí defacto nepotřebují, že jejich legitimita neplyne z hesel a teorií, která vymýšlejí: proto musejí pochlebovat a slibovat, hýčkat a být patrony nejnesmyslnějších aktivit a krýt je svým formálním vzděláním. Musí se tak chovat nejen ke knížatům a stranickým aparátčíkům, ale i k "masám". (Zvýraznění kurzivou ode mne, viz též předchozí článek a diskuse o zeleném hnutí.)

Dnešní česká společnost není lokajskou, ale není jistě na škodu vědět, co to je a jak to funguje na úrovni místní, okresní, krajské i celostátní – všude totiž platí pravidla "dialektiky vrchnosti a lokaje". Masaryk ve své pozdní studii O slušnosti v Čechách apeluje na to, abychom nebyli v demokracii ani lokaji ani vrchností, ale občany. Masaryk přesně popisuje, z jakých etických tradic vycházíme, kolik v nás je sklonu k lokajství a současně k hulvátství, ví o "hospodských manýrách, které se projevují v politice". Ví rovněž, že ne všechno lze vysvětlovat neblahou historií, protože minulost "není omluva, ale pouze částečný výklad" – což platí o lokajských manýrách dvojnásob!

---

Volně citováno z PETRUSEK Miloslav, Společnosti pozdní doby, vydalo Sociologické nakladatelství – SLON, 2007

Dne 17.10.2007

Twittni

Přidej do: asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře

[1] (VfB ) 17.10.2007, 21:04:04 [X] [D]
dnes už spíše platí "Čech je buď blogger nebo Hulán"

[2] (Arthur Dent [openID] - WWW) 18.10.2007, 00:11:55 [X] [D]
[2] Tak to je pěkné... Ale radši Hulán!

[3] (nickname ) 27.10.2007, 23:12:50 [X] [D]
Mnichov nebyl symbolem lokajství českého národa. Ani okupace 1939.
Spíše symbol krátkozrakosti těch co úmluvu podepsali.
Děda, který byl v té době mobilizován, říkal: "Měli jsme bojovat".
Ale s kým a proti komu? Bojovat proti spojeným silám Německa, Itálie, Francie, Anglie, Polska, Maďarska?
Bojovat s "pátou kolonou" těch, kteří nechtěli demokracii?

[4] (Arthur Dent [openID] - WWW) 28.10.2007, 01:37:59 [X] [D]
[3] Dovoluji si drobné upřesnění textu: V kontextu nejsou míněny události "Mnichov" a "Okupace" jako příklady lokajského chování. Jsou použity jako dějinné omezení pojmu "druhá republika", aby bylo jasno, co je tím míněno.

Za druhé republiky se opravdu projevilo určité lokajství, kdy se lidé, kteří dospěli k názoru, že bude lépe přihlásit se k německému režimu (často ze strachu), otočili od "tatíčka" a naplivali na vše, co pár let předtím stejně vehementně bránili.

Nikoli tedy tzv. Mnichov a události s ním bezprostředně spojené, ale spíš ono období přerodu od republiky svobod k republice porobení.