Soudný den

Má dáti, dal za rok 2007 aneb Budou se vyřizovat účty, vážení. Je to dlouhý a je to možná i o vás.

Oznamuji, nediskutuji...

Misantropův zápisník jsem začal psát v lednu 2007. Měl jsem k tomu důvod, který znalo jen pár lidí, ostatní se mohli tak akorát dohadovat. No, teď je příležitost to prozradit. Doufám, že zbystří všichni ti, co "naprosto přesně věděli", proč jsem zase začal psát.

Dan Dočekal mi nabídnul možnost psát sloupky pro Digiweb a já to zvažoval. Převažovala chuť odmítnout, přeci jen zkušenosti se čtenáři nebyly nic moc, nakonec jsem si ale řekl, že to udělám, protože to bude příjemná změna, a že vydržím nedívat se na komentáře. Problém byl jen zvyknout si na pravidelné psaní. Potřeboval jsem se rozepsat, tak jsem vzal některé texty, co jsem publikoval na SME, a udělal z nich základ Zápisníku.

Zpočátku jsem se děsil toho, že zase sklouznu k "blogování coby osobní prezentaci" a že se budu dohadovat s exotama v diskusích, ale pak jsem si řekl, že Zápisník není žádný můj závazek ke komukoli, tím míň ke čtenářům, a že mohu důsledněji dodržovat zásady autorské hygieny. Že nepotřebuju mít tisíce čtenářů denně, že je to můj zápisník, kde si procvičuju psaní, protože to primární jsou pro mne sloupky na Digiwebu. Ty mi vydělávají; Zápisník je poznámkový sešit, kam si píšu nanečisto.

Takže mě řeči o teatrálních příchodech a odchodech velmi, velmi bavily. A teď už víte proč.

K Zápisníku nemám ten vztah, co má blogger ke svému blogu (nebo třeba demonstrant ke svému megafonu). Chovám se k němu docela macešsky, jediné, co jsem mu dopřál, je design od Ashe, protože DGX s Pixym furt remcali, jestli to jako myslím vážně, takovej HNUS... Je to prostě zápisník a je veřejný. Netrpím žádným sentimentem ani fantazií o zásadním významu blogování, takže jsem na něj s klidem nacpal reklamu.

Ovšem už jsem se nedostal k tomu hlavnímu, kvůli čemu jsem ji sem dal, tak to napravím honem teď: Kvůli tomu, abych ukázal, jak jsou bloggerské vize o vydělávání reklamou zoufalé. Třeba reklama AdFox mi za tři měsíce nevydělala ani na večeři a AdSense tady vydělá za měsíc zhruba tolik, kolik dostanu za jeden sloupek. Na své anglické stránce mám AdSense taky – a příjem TAM je o řád vyšší, i když návštěvnost je o řád nižší než tady. Ale stále je spousta těch, co příjmy z AdSense považují za vrchol a podřizují tomu vše. Zasmějme se jim, děti... AdSense tu samosebou zůstane – je vysoko nad hranicí "vyplatí se / záleží mi na té stránce".

Proč Misantropův? Kdysi jsem napsal článek Z deníčku misantropa a vzpomněl jsem si na něj. Tedy, ono to nebylo tak těžké, protože – ano, opravdu nemám rád lidi. Konkrétní jednotlivce ano. Ale LIDI jako takové nemám rád. Primárně pak nesnáším LIDI ve spojeních "Co by tomu řekli LIDI?" nebo "Co by si o tobě LIDI pomysleli?" Ale nehodlám o tom nikoho přesvědčovat – není důvod, ať si LIDI o mně myslí co chtějí, ať jsem pro ně třebas největší pozér pod sluncem. Pravda je taková, že v těchto věcech platí víc než kde jinde: Já vím a vy se jen dohadujete.

(Tohle je odpověď pro Kahiho, který se mne na PWP ptal, jak to je s tou mou misantropií, a vypadal poněkud rozladěn...)

Nese to plody... Například označení "Hulánovsko-dentovská arogance" od nějakého pětadvacetiletého človíčka, to se mi líbilo velice. Letos jsem si začal vychutnávat ty chvíle, kdy TAKOVÍ nadskakují vzteky nad tím, že se nechovám tak jak očekávají. "Arogantní" je velmi časté označení, které jsem v roce 2007 obdržel, a velmi mne baví, hlavně pak od -náctiletých a čerstvě -cetiletých. Když jsem dobře naladěn, tak jim to s chutí přikořením a koukám se, jak zuří, že si nevážím jejich názoru.

Na Bloguje pokračovala v roce 2007 agónie a dohadování s lidma. Jeden lehce afektovaný uživatel slintal o tom, že jsem mu neodpověděl na dotaz (nefungovala mu nějaká služba z jiného serveru, GeoURL tuším) a připsal k tomu sebelítostivou poznámku o tom, že se mu nikdo nevěnuje, protože není vyvolený a známý s adminem... Stačilo odpovědět: "Admin tu není od toho, aby ti odpovídal na problémy se službami třetích stran, jestli myslíš že ano, tak zkus třeba jiný systém..." – a hnedle nožkou dupal, že ho vyhazuju a že tedy půjde, půjde, opravdu půjde... A opravdu šel. Jistě ti, Depony, na Blogspotu vycházejí ve všem vstříc, komunikují s tebou a řeší tvé problémy se službami jiných serverů.

V těsném závěsu z Bloguje odešel další uživatel, co nesnesl pomyšlení, že by byl na systému, kde admin nemá rád Brňáky. Pápá, ex-ite, ani to nebolelo.

Odškrtávám si všechny ty, co odešli z Bloguje kvůli "zásadním ideologickým rozporům" či kvůli "neshodám s adminem"... Odškrtávám si desítky vyhozených v čele s pošukaným Bhagavanem.

Nemělo smysl, abych poslouchal podobné hemzy, takže jsem se z Bloguje, da-big-pain-in-my-ass, stáhnul a předal ho firmě. Vybral jsem adminku (ahoj Hekko...) a přehodil na ni každodenní chod. Ponechal jsem si jen "ideový dozor", kam spadá třeba rozhodování o tom, kdo bude na titulní stránce (a v žebříčku, ono je to propojené). Ale i to stačí k tomu, abych některé prudil natolik, že mi veřejně vyčítají to, co si o mně myslí. Úžasné. Takže pro Pliwátka a další: O mně si říkejte co chcete, váš názor nemá žádnou váhu; na druhé straně můj názor na váš blog rozhoduje o tom, jestli na Bloguje bude nebo ne. Tak to je, i kdyby vám to přišlo stokrát nespravedlivé. Zkuste se s tím srovnat...

Když už jsme u toho Bloguje: Mrzí mne Roj, ale jak se tak dívám kolem a čtu různě jeho komentáře, tak to asi tak mělo být. Roj po mém ne-zcela-vydařeném vtípku patrně pojal jakési podezření, že se mu za něco mstím. To je mi líto, bohužel... Postupem doby se naše komentářové přestřelky stávaly osobnějšími, mizela z nich lehkost, Roj se z mého pohledu občas až křečovitě snažil mne na něčem nachytat, sklouzával k osobním poznámkám, já pak taky, nebylo mi to příjemné, tak jsem před časem přestal číst jeho blog a před pár týdny jsem ho požádal, aby u mne přestal komentovat. Systém navíc před nedávnem smáznul Rojův "sekundární" blog. Podle nejasných náznaků, které mám, to Roj považuje za nějaké mé osobní... něco... Roji, jestli tohle čteš, tak: Nemám nejmenší důvod! – i když tuším, že moje vyjádření budeš považovat za další indicii do své teorie.

Účtuju dál: aTeo. Teta L. tvrdila, že jsme si prý ve spoustě věcí velmi podobní, především pak svou umíněností. Je logické, že někoho tak příšerného prostě člověk nemůže vystát! Ale nějak se nám podařilo od-umínit a to, že mi setkání s tímhle pánem dnes už nepůsobí žádnou literární nemoc ("vzkypělou žluč" například), považuju za jeden z kladů roku 2007.

Mám spuštěné čtyři weby, dva rozdělané. Dva "u ledu". Od listopadu nemám čas na nic, mám tu cosi rozdělaného. Výsledky uvidíte (nebo taky ne, průnik cílové skupiny a skupiny čtenářů se blíží limitně nule) v únoru, někteří testeři už v lednu.

Psaní o webu? Nebaví mne ani dohady o HTML5, ani diskuse se sedmnáctiletými odborníky na Web2.0. Přesto jsem občas neodolal... Některá témata zůstávají: Hipísáci, teenodborníci, aktivisti, ekologisti. Výrazně ubylo politiky. V novém roce hodlám takto pokračovat.

Dvě dovolené. Kladné.

Objevil jsem Second Life, chvíli se mu intenzivně věnoval, seznámil jsem se se zajímavými lidmi, pak jsem pozoroval "českou komunitu", zjistil jsem že je to totéž jako v reálu, a nakonec jsem odešel. Z nedostatku času. Nijak mi to nechybí. Čas od času se stavím pokecat se známými a je to fajn. V lednu se opět vrátím...

Pár nových známých mám, pár starých jsem zrušil, celková bilance: Kladná. Mezi setkáními s lidmi "od fochu" vede PWP a následná "utajená akce Brno".

Závěrka: Celková bilance v roce 2007 pozitivní a kdybych věděl, že to někomu hne řádně žlučí, tak napíšu: Jo, jsem se sebou spokojen!

Převod do nového roku: Olympiáda 2008. Moc se těším na zástupy protestujících, co budou čím dál hlasitěji vykřikovat, že se nebudou na protest dívat, a nakonec se stejně dívat budou, hlavně pak se těším na výmluvy ve stylu: "Ti sportovci za to nemohou..." Já se zachovám jako při jiných olympiádách: Nebudu se dívat. S jednou výjimkou: Podívám se na ceremoniál, protože čekám, že se Číňani vytáhnou (a to co jsem viděl v Číně tomu nasvědčuje). Doporučuju vám totéž.

A na závěr jen jedno prosté Thurberovské: Spočítej si, jaké Boží dary jsi dostal ty, a nech svého souseda, ať si v klidu spočítá své.

Zúčtujte si v klidu se svým rokem 2007... Hezký nový rok.

(A teď si jdu uvařit čaj, protože to je jako dycky: Manželka si chrchlá a já jsem pak nemocnej!)

PS: Když jsem viděl tu nadílku ve Výběru Bloguje (asi 6x titulek "PF2008"), tak jsem se rozhodl vám všem popřát: AAAAAARGH 2018!

Dne 31.12.2007

Twittni

Přidej do: asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře

Přidání komentáře...

Než napíšete komentář, ujistěte se, že znáte pravidla.

Pokud nejsem delší dobu u počítače, například když spím, tak zapínám moderování komentářů. Tak se nedivte, když se váš komentář neobjeví hned... Publikuji je dodatečně.