Já vím, já vím, slíbil jsem psát o úplně jiné hudbě... ale to se nedalo...
Můj hudební vkus by se dal nazvat jedním slovem jako "podivný". Jde napříč směry, styly, uskupeními i dobami a neřídí se většinově přijímanými názory. Mám rád spíš hudbu jednoduchou, ale ne vždy. Mám rád spíš zajímavé kompozice, ale ne vždy. Mám rád písničku, co si člověk zabrouká, ale taky s výjimkama. A mám rád divnou hudbu. Pixy sice říká, že poslouchám "přesný opak toho co on", ale to není pravda, na určité části hudby se shodneme. (Zrovna včera mi psal cosi o blues a pak dodal: Vlastně že se ptám, ty a blues... Ano, já a blues... Ani jsem mu, nebohému, neměl odvahu říct, že jsou dny, kdy si s chutí pouštím Jana Spáleného a ASPM. Co by tomu řekla moje mladá paní, že?)
U minulého článku kdosi (Van) vzpomněl Samíra coby Bruna Ferrariho a jeho skladbu Pornoženich. Pustil jsem si ji a nutno uznat... ta basová linka je výborná.
Ale není od Samíra.
Je od člověka, kdo si říkal Klaus Nomi. Popátral jsem, našel jsem a zůstal jsem zkoprněn... Tyjo! Takhle krásně ujetá hudba z 80. let – a já ji neznal! Ta basslinka v Pornoženichovi pochází z Nomiho "Falling In Love Again"... Nenechte se zmást klavírem jak od Vargy na úvod.
Celé to znělo jako Max Raabe, který si místo bigbandu stoupl před rockovou kapelu. A naživo asi takto (1981, Total Eclipse):
Popátral jsem... A ne že by informací bylo málo. Narozen jako Klaus Sperber v Bavorsku v roce 1944, na konci 60. let pracoval jako uvaděč v opeře a prozpěvoval árie v gay klubu, v polovině 70. let se přestěhoval do New Yorku a zapadl do tamní umělecké společnosti. Během pár let se stal známou (a výraznou, řekl bych) postavou. Zemřel v devětatřiceti letech, v roce 1983, na komplikace způsobené AIDS.
Vydal několik alb, asi nejznámější je to o "jednoduchém člověku". Tam někde zjevně čerpali Ultravox, Dare a další elektroničtí průkopníci.
Klaus Nomi hojně přezpívával skladby jiných, dalo by se říct, že dělal osobité coververze:
Ale přeci jen, přesto, že udělal kariéru v popmusic coby figura ještě divnější než Bowie, tak jeho největší vášní zůstala opera. Tady je záznam, pořízený půl roku před jeho smrtí – Klaus Nomi zpívá (samosebou podivnou) árii z Purcellovy barokní opery King Arthur.
(vyčištěná verze zde)
Marilyne Mansone, ty instantní bubáku pro neurotické teenagery, jdi se bodnout!
Dne 13.06.2008
Přidej do: Stumble It!
[1] (Pavel D. ) 13.06.2008, 21:11:26 [X] [D]
Tak nevím jestli je chyba u mě nebo jinde, ale ty videa mi nefungují.
[2] (Arthur Dent [openID] - Mail - WWW) 13.06.2008, 21:19:11 [X] [D]
[1] Pravděpodobně na přijímači, páč mně (a dalším) fungujou.
[3] (van ) 14.06.2008, 18:38:38 [X] [D]
Pustila jsem si všechno. Velmi zajímavé. :)
[4] (MiKee - Mail ) 14.06.2008, 20:09:34 [X] [D]
Naprostá totálně ulítlá bomba! A v tomhle článku vše uzavřeno úžasnou árií... To je krutopřísný! ;-)
[5] (emmacore - Mail ) 22.06.2008, 19:34:15 [X] [D]
Wow! K vete na zaver: Marilyn Manson bol vzdy len smiesna plagiatorska figurka. K tipom: Minule som si spomenul na toto: http://www.youtube.com...T29Lqpi2RQ
[6] (emmacore - Mail ) 22.06.2008, 19:49:06 [X] [D]
K tomu Mansonovi: Chcel by som vidiet jeho fanusikov napr. na koncerte Swans, Coil alebo takych Skinny Puppy vo svojich najlepsich casoch.
© Martin Malý (aka Arthur Dent) | Design by © 2007 ASH721 | HOSTING 3000GB+unlimited domains za 6 dolarů