Neobsahuje názory Henryka Laholy

Věcí nejodpornější

a žactvem houfně nenáviděnou jest test z všeobecného rozhledu, v těsném závěsu za ním pak práce s textem.

Je to pochopitelné. Střední školy, zejména pak gymnázia, která jsou vnímána coby přípravka na školy vysoké, kladou důraz především na znalosti encyklopedické, méně již na procvičování schopnosti aplikovat poznané na svět kolem nás. Téměř minimálně pak na schopnost porozumět světu. Školní vzdělávání bývá dost často okleštěné na soubor jednotlivostí, u nichž je pro žáky důležité nikoli to, zda je umí aplikovat a zařadit do kontextu, ale zda se z toho bude zkoušet. Dnes se to naučí, zítra jsou z toho zkoušeni a pozítří to mohou zapomenout, protože už se zkouší něco jiného.

Je logické, že člověk, který je tímto způsobem vzděláván, podlehne panice poté, co se dozví, že součástí přijímacího pohovoru má být i "test ze všeobecného rozhledu". Listuje učebnicí, listuje sešitem, hledá spásný zápisek "Všeobecný přehled: Zaprvé, zadruhé, zatřetí..." a následně kvílí Tosmenebralíííí. Jistě není chyba jenom ve studentech; ono přesvědčení, že se všichni budou ptát jen na to, co se bralo a o čem učitel řekl, že to bude v písemce, pramení nikoli z ignorance mládí či z nějaké studentské lenosti, ale z přístupu škol, které se tváří, že není vědění mimo Vzdělání (míněno to jejich) a jakékoli jiné většinou velmi nerady připouští, natož aby k nim své žáky samy vedly. Jakékoli pochybnosti o Jediném Vzdělání, stejně jako vlastní úsudek či snaha se dobrat řešení po svém bývá zesměšňována, tepána a pranýřována; málokdy bývá učitel tak osvícený, aby upřednostnil byť nedokonalé porozumění látce před dokonalou znalostí litery učebnice bez porozumění. Což souvisí, mimo jiné, i s úpadkem učitelského stavu jako takového, kdy se na školách kromě učitelů, kantorů, co jsou opravdovými osobnostmi, objevuje spousta tajtrlíků, poskoků režimu, konformních s čímkoli, v předklonu kývajících Moravcovi, Plojharovi i Vopěnkovi a se stejnou zkostnatělou přesvědčivostí opakujících a nekriticky opěvujících moudré vrchnostenské úradky bez ohledu na to, zda momentální vrchnost sídlí ve Vídni, v Berlíně, v Moskvě či Bruselu.

Nakonec přeci jen člověk, chtělo by se říct přímo navzdory vzdělávacímu systému, nějaký všeobecný rozhled získá a dokáže odpovědět na prosté otázky, které před něj staví život a které pohříchu nebývají formulovány tak, jak bývají v písemkách, takže se v nich namísto abstraktního vlaku, který jede z bodu A a setkává se s osobním autem, jedoucím z bodu B, vyskytuje spíš konkrétní manželka, co jede z Prahy vlakem do Budějovic, výluka za Táborem, jízdní řád a manžel, který chce jet té manželce naproti. Otázky, které klade život, nebývají kladeny stylem Zaškrtněte správnou odpověď, kdepak. Život se neptá která odpověď je správná, ale ptá se: Co budeš dělat? Jak to uděláš? A co se stane? A co když uděláš něco jiného? Nikdo vám neřekne ani kolik času na ně máte, to musíte poznat sami.

Odpovědi na takové otázky ale v učebnicích nejsou a škola je v osnovách nemá; ani je v nich mít nemůže. Ty jsou vždycky z rodu tosmenebralííííí, protože ty se probírají mimo školu. V novinách, v knihách, v interakci s dalšími lidmi, v tichém přemýšlení nad světem, uprostřed davu i o samotě, ale nikdy ne ve škole. Čím dřív to student pochopí, tím líp se s těmito otázkami vyrovná, a rozhodně ho nezaskočí ta strach budící věta v propozicích, která zní: Součástí zkoušek je test všeobecného rozhledu. A je dobré si už ve škole uvědomit, že školní testy a písemky a zkoušky vůbec jsou ty poslední, které se týkají sumy vědomostí, tedy toho, co škola sama nabízí. Všechny další už budou hlavně ze všeobecného rozhledu. Neznalost principu páky při školní písemce z fyziky znamená akorát tak špatnou známku a mizerné vysvědčení, ale nevědět, že když šlápnu na hrábě, tak jimi dostanu přes hubu, je nejen ukázkou neznalosti a chybějícího rozhledu, ale je samo o sobě tím nejhorším vysvědčením, totiž vysvědčením ignorance.

---

Tak, dočetli jste? Byl to běs, že (nejen obsahově). Dlouhá souvětí, tajuplné narážky, leckdy archaické vazby, zvláštní slova. Pro většinu lidí je čtení podobných textů velmi těžké. Prý téměř polovina gramotných dnes neudrží pozornost přes víc než tisíc slov textu (nepřekvapuje, když vidím, kdo všechno umí číst).

Ale teď a tady měl tento text význam. Jak jsem avizoval už v podtitulku, v těsném závěsu za všeobecným přehledem následuje v žebříčku neoblíbenosti práce s textem. A taky že jo!

Omlouvám se za tu drobnou kulišárnu, ale celý výše uvedený text byl pouze materiálem pro následující drobný quis...

Představte si, že jste výše napsaný text dostali do ruky coby redaktor v časopise. Šéf vám oznámil, že to otiskne v příštím čísle na straně Glosy a zamyšlení. Vaším úkolem teď je:

1. Vymyslet textu titulek
2. Vymyslet stručnou anotaci do tohoto čísla, na poslední stránku do rubriky "V příštím čísle". Dvě věty, které mají popsat, o jaký text jde. Nikoli ho vyložit, ani jej interpretovat, ale popsat!

Máte? Tak dál...

3. Jste student VŠ a máte za úkol z tohoto textu udělat výtah na tři věty. Tedy nikoli popsat jako v bodě 2, ale shrnout obsah. (Možná vám při tom pomůže tento článek).

Máte shrnuto? Fajn, tak tu mám další úkol:

4. Jste redaktorem Radiožurnálu a budete dělat s autorem tohoto textu minirozhovor. Připravte si dvě otázky k tomuto textu, takové, aby autorovy odpovědi text dále rozvíjely.

5. Jste redaktorem ČRo 2 – stanice Praha a budete dělat s autorem tohoto textu rozhovor. Připravte si stručnou interpretaci (tedy nikoli popis ani shrnutí), kterou svůj rozhovor uvedete. Na tři, maximálně čtyři věty.

6. Jste stále tímtéž redaktorem ČRo 2 a máte si připravit upoutávku (ve stylu "Co nás v následující hodině čeká? Už za malou chvíli budu hovořit s panem X o ..." čem?) Až ji budete mít, tak si ji přečtěte nahlas. Jak zní?

7. Jste učitel a budete chtít na tento text nesouhlasně reagovat. Jak svou reakci uvedete? "Pan X napsal ve své úvaze o ... názor, že ..." Na jakou pasáž budete coby učitel reagovat nesouhlasně? A coby student? Jak svůj nesouhlas formulujete?

Zvládli jste všech sedm úkolů? Gratuluji, umíte pracovat s textem líp než většina absolventů vysokých škol a většinou vám nedělá problém najít v tom, co čtete, podstatu sdělení.

A pokud hledáte nějaké "řešení" nebo "hodnocení", tak – žádné není. Své správné odpovědi můžete zahodit, k ničemu nejsou. Jen jste se mohli pocvičit ve stylistice. A to není takhle při sobotě málo.

Dne 20.09.2008

Twittni

Přidej do: Přidat na Conota Linkuj si ! asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře

[1] (@Teo - WWW) 20.09.2008, 13:07:34 [X] [D]
Když to máš těžký... Systém, co produkuje krychle, těžko se může na konci procesu pídit po "koulích". A ještě ukázat fakáče se sloganem: "My vám to osladíme!"

[2] (Helena - WWW) 20.09.2008, 13:22:22 [X] [D]
Vybavila se mi vzpomínka, která se týká obou "děsů" - moje supervzorná spolužačka, která na zadání "udělejte si výpisky ze stran 17-23" reagovala tak, že doslova opsala strany 17-23 a obkreslila příslušné obrázky. Někdy v šesté sedmé třídě. A reakce učitelky? Zvláštní plus za zvláštní pečlivost a předvedení třídě, jak je ten sešit úhledný a jak bychom si měli vzít příklad.

[3] (Raven - Mail - WWW) 20.09.2008, 16:16:30 [X] [D]
Re: Helena
No jo, to bylo klasické socialistické školství :) Do dnešních dnů si pamatuji, jak pravidelně moji rodiče chodili do školy za třídní učitelkou, protože mi byla vytýkána příšerná úprava sešitů. Jenže, já to tak dělám do dneška. Písemnou poznámku si udělám jen k tomu, co jsem pochopil a nemám jistotu, že jsem si to zapamatoval. Takže moje sešity sice nezely prázdnotou, jak by někteří zlí jazykové mohli tvrdit, ale je fakt, že pro jiného člověka, než pro mě, se poznámky stávaly značně chaotickými :)))))

[4] (Roman - Mail - WWW) 20.09.2008, 16:54:40 [X] [D]
Toto zadanie mi trochu pripomenulo súťaž Katky Koščovej pre jej fanúšikov aby jej vymysleli text k pesničke pripravovanej do jej nového albumu, ktorú si na stránke http://www.katkakosc.sk môžu vypočuť v anglickej verzii. V oboch prípadoch by človek (to akože ja) mal možno záujem aj niečo vyplodiť, ale v oboch prípadoch nechuť niečo spraviť pramení z nedostatočného nadchnutia sa prezentovaným materiálom. Bič sa z toho upliesť nedá.

[5] (ailyn - WWW) 20.09.2008, 19:05:41 [X] [D]
[3] to není jen socialistické školství. asi 5 mých spolužáků si v maturitním ročníku na gymplu (elitářsky osmiletém) dělali zápis z výkladu stylem "doslova zapíšeme, co profesor řekne" a výpis z učebnic spočíval v jejich opsání. jsem možná na lidi hnusná, ale považuju za znak nedostatečné inteligence, když si nedokážu dělat poznámky jinak než ve větách. ("prezidentem byl zvolen Pepa Zdepa a to přesně 85 hlasy" = "nový prezident Pepa Zdepa, 85 hl.")

[6] (Tonda - Mail - WWW) 20.09.2008, 19:20:10 [X] [D]
Střední škola je od toho, aby se člověk naučil učit, proto je z jednoho úhlu pohledu způsob výuky na gymnáziích hloupý.

Když si člověk už po základce je jistý, že to umí, tak jde na průmyslovku kde dostává trojky zadara a učí se co ho baví, jako já. :)

[7] (Turbo ) 21.09.2008, 16:33:47 [X] [D]
Procvičil jsem se, číst se to nedá :D Stávají styl výuky pramení zejména z toho, že je snadno hodnotitelný. Pro učitele to je snazší. Aby došlo k změně, kterou naznačuješ, je nutné snížit počet žáků na učitele, tak aby se jim mohl věnovat individuálně. To je jediný správný přístup. Což je těžko možné při počtu 30 žáků na pedagoga. Teda je to už nějaký pátek co jsem školní lavici opustil, ale tak to bylo. Nejsem si jistý, jestli to je dnes lepší. Každopádně každý manažer ví, že nedokáže osobně řídit víc než 10 lidí. To platí i pro učitele. Ten by vzhledem k povaze věci měl mít třídu max. 15 žáků. Ideálně bych řekl těch 10. Pak je schopný rozpoznat individuální schopnosti svých studentů. Při stavu 30 žáků si nutně vytváří skupinky, které řídí jako celky. Takže jsou žáci "vzorní", "potížisti", "hodní", "indiferentní" atd. Ke každé skupině má určitý postoj. Takže potížista nedostane dobru známku, ani kdyby to uměl, učitel ho v tom vykoupe. Hodná holčička dostane lehké otázky, aby jí nebylo ublíženo atd. Prostě ve spoustě dětí zůstane z té doby zakořeněna určitá nespravedlnost. Což je důsledek toho, že je potřeba děti rozškatulkovat, aby je učitel dokázal řídit. Pokud by měl na starost méně dětí, tak by rozpoznal že "potížista" se nic nedokáže pořádně naučit, ale je schopný dedukce a měl by dávat otázky, aby měl možnost využít tuto schopnost. Nebo by přišel na to, že hodná holčička není tak slabá a když jí dá těžší úkol, tak je schopná zabrat a vyřešit jej. Čímž by jí motivoval k většímu výkonu. Co člověk to originál. Jiný přístup není možný. Uznávám, že je to přístup náročný a sami učitelé jej těžko mohou změnit. Dnešní společnost požaduje po mladých lidech dovednosti, ve kterých je současné školství nepodporuje.

[8] (MiKee - Mail ) 21.09.2008, 21:07:37 [X] [D]
[2] No, tak to je síla, ale když tak nad tím přemýšlím, tak bych asi nechtěl být na místě té učitelky, protože dítě, které se celé odpoledne s něčím takovým svědomitě pachtí pak za celou práci zkritizovat, to by se mi také nechtělo. Znám totiž spoutu studentíků, kteří zase co můžou, to "vojebou" a ještě si myslí, že se z nich všichni musí posadit na ... Takže ono to nakonec je o tom, že každý extrém škodí - přehnaná svědomitost, přerostlá v "papouškování", i totální "fakink" i když je dotyčný "fakr" člověk inteligentní a všeobecně rozhlédnutý... ;-)

[9] (Botanicus - Mail - WWW) 22.09.2008, 00:01:45 [X] [D]
Jooo, presne s timhle (debilita vyuky) jsem mel vzdycky problem. Nikdy jsem se s tim nesmiril, takze jsem byl na skole pro ucitele nepritel #1 ... to jen tak mimochodem, reagovat jsem chtel na "Prý téměř polovina gramotných dnes neudrží pozornost přes víc než tisíc slov textu (nepřekvapuje, když vidím, kdo všechno umí číst)." Mam dojem, ze naopak s timhle maji problem ti uspesnejsi (a tedy casto i gramotnejsi), kteri museji zpracovavat hodne informaci. Nemel jsem to, ale jak jsem zacal podnikat, zacalo to taky ...

[10] (Martin - Mail ) 22.09.2008, 00:08:11 [X] [D]
[8] Vzhledem k tomu, že se měli udělat výpisky a to ta dívčina opravdu neudělala, není problém jí zkritizovat - nepochopila zadání.
Článek mi připomněl zkušenosti R. Feynmana a popis jeho stáže na škole v Brazílii. Definice znali všichni žáci jak když bičem práská, ale uvedení do praxe bylo nulové.
Taky přihodím jednu příhodu: Jedničkářka na dotaz jaký způsob přírodní filtrace by použila, odpověděla, že kapesník...

[11] (MiKee - Mail ) 22.09.2008, 00:31:22 [X] [D]
[10] Ale joooo, já s principem nepolemizuji. Neudělala, co měla, a tak musí být po zásluze potrestána. Jen bych (v tu chvíli) nechtěl být pedagogem. Asi by mi to bylo i líto (té její práce a podobně). Neříkám ale také, že by bylo správné ji pochválit před celou třídou a dát za příklad. A současně by to nechtělo dávat ani za ten špatný příklad, jak se často pedagogům u nás stává (zkrátka ji setřít před celou třídou).

[12] (Lokutus - WWW) 22.09.2008, 13:37:41 [X] [D]
Být to na jiném webu, napsáno někým jiným, přestal bych číst po dvou odstavcích. Je zajímavé, jak osoba autora dokáže kladně působit na čtenářskou obec.

[13] ( ) 22.09.2008, 16:07:09 [X] [D]
Hlavně je zajímavé, jak diskutující diskutují o pracovním textu, jako kdyby byl hlavní myšlenkou článku...

[14] (Helena - WWW) 22.09.2008, 16:23:48 [X] [D]
MiKee:
Myslím, že vůbec celý ten český princip, kdy se práce chválí nebo kritizuje před celou třídou, je špatný.
Například učitel položí dotaz, a teď má žák dilema: nějaká odpověď ho napadá, ale co když bude špatná a učitel si z toho bude dělat prču? Takže je lepší neodpovědět vůbec, a nedodávat žádný "zábavný materiál". Náš zeměpisář tvořil veselé statistiky ve stylu "dva lidi mi tu napsali, že hlavní město Slovenska je Moskva" - "looool, to jsou debilové". Aspoň anonymní, ale stejně.
Čímž se dostávám k té práci s textem, protože to je samostatná práce, nic co by jelo podle nějakého předpisu nebo vzorečku, takže je tam setsakra důležité, aby se člověk nebál prezentovat nějaký vlastní výkon, a to i když nebude dokonalý.

Raven:
V socialistickém školství se vůbec sešity vedou jen proto, aby byl důkaz, že v hodině nechytáš lelky a zaznamenáváš, co se před tabulí kvokne:-) Že by sloužily jako studijní materiál, tomu se brání tak, že se na konci týdne vyberou, aby se posoudila jejich úpravnost.

[15] (namka - WWW) 22.09.2008, 16:47:48 [X] [D]
Jaký smysl mají tedy gymnázia...jsem na gymplu a nějak mě to čím dál víc štve. Učím se kvanta něčeho co v životě nebudu potřebovat, co mě nezajímá a co stejně za několik dní zapomenu. Připadá mi, že by se tento proučený čas dal zužitkovat lépe

[16] (Helena - WWW) 23.09.2008, 19:16:53 [X] [D]
namka:
Když si nejsi zcela jistý, co chceš dělat za práci, a zároveň ti studium docela jde - z gymnázia můžeš jít v podstatě na jakoukoli VŠ (problém nastává pouze u ústavů, které nenabízejí výuku deskriptivy).
btw já si teda ty kvanta povětšinou pořád pamatuji (jako co kdo napsal, kdo kdy panoval a kde se co těží)

[17] (namka - WWW) 24.09.2008, 15:46:21 [X] [D]
helena:
Tak jo já si ta kvanta nepamatuji. Něco v paměti zůstane ale třeba vědět, kdy se začly vyrábět meče nebo jak se říká vnitřku mitochondrie mi připadá jaksi zbytečné :-)