O rozdílných slovnících

a o tom, jak muž kázal vodu a žena pila víno.

Stalo se to tuhle večer.

Mimochodem, všimli jste si toho, kolik věcí se stalo "tuhle"? Těžko říct, jestli to je tím, že člověk zapomíná na podružné detaily, jako je třeba datum, a pamatuje si jen věci podstatné, nebo tím, že je člověk líný vymýšlet si datum a říkat třeba: Bylo to přesně pátýho prosince ve čtyři odpoledne v roce 1983... nebo 85. Do TUHLE se schová včerejšek i minulé století a hlavně se do něj báječně schovávají výmluvy: "Cože, zase k tchýni? Dyk jsme tam byli tuhle..." Ostatně – tuhle jsem se o tom bavil s okresním hejtmanem...

Ale tohle TUHLE, o kterém tu jde řeč, nebylo "tuhle na jaře" ani "tuhle o prázdninách", bylo to "tuhle před pár dny". Zrovna chodili čerti s Mikulášem a do Budějc na náměstí přiletěl anděl. Možná. Nevím, nebyl jsem tam, na rozdíl od několika desítek tisíc lidí, co se šli přesvědčit, a při té příležitosti jeli několika tisíci auty, která nechali stát všude kde se dalo. Což znamenalo, že my, co jsme od náměstí tři minuty pěší chůzí, nemáme kde zaparkovat.

Manželka se zrovna vrátila z Německa a byla utahaná, pesa mi celý den ječela u dveří a klepala se strachy, protože venku bouchali haranti petardy, takže jsem toho měl večer akorát tak plný zub, obě jsem naložil a vyvezl je za město vyvenčit. Když jsme se vraceli, tak jsem nějak špatně zareagoval nebo jsem něco neřekl (nebo něco řekl), zkrátka štěkaly obě a atmosféra v autě byla vůbec úžasná. A když jsme odbočili na poslední křižovatce k domovu a zjistili, že před náma jede asi deset aut (normálně tak 0-2), tak si manželka vzpomněla, že je vlastně Mikuláš a Anděl a že všichni jedou na tu podívanou, a že tedy budou parkovat i v naší ulici, což tedy není fajn, a že doprdele, nebo něco takového. Já jsem mlčel, protože jsme vzadu měli dva balíky s pitím a já si představoval, jak je vláčím bůhvíjak daleko.

No co, říkal jsem si, zastavíme u souseda před garáží, vyhodím holky a pití a někde zaparkuju. Jenže když jsem přijel blíž, tak jsem zjistil, že u souseda už stojí dvě auta, a že za mnou jede dalších pět. Sice jsem měl cukání zastavit přede dveřma a vyložit náklad, ať se třeba... však vy víte, ale nakonec jsem zatnul zuby a jel jsem krokem dál. Nikde nic, samozřejmě.

Na křižovatce manželka pravila: "Nechceš to zaparkovat támhle?" takovým tím tónem, jakým jen manželky umějí říkat "Nechtěl bys třeba udělat to a ono?" Ženatým není třeba vysvětlovat, svobodní nepochopí. Takže jsem si najel k ukázanému místu, chvilku jsem tam šteloval naši limuzínu, a když jsem po třech pokusech zůstal stát zadním kolem na chodníku a předním asi metr v silnici, navíc vzadu i vpředu zůstalo maximálně 20cm místa, tak jsem vybouchnul.

"*******!" pravil jsem velmi silným hlasem, a pak jsem dodal: "Tady prostě stát nemůžu, jsem u křižovatky, půl auta mi čumí ven, to to do nás první šulín našije!" Manželka opáčila: "No a von tě snad někdo nutí to sem dávat? Já se jen ptala, jestli sem nechceš zajet!"

Chvíli bylo ticho a pak jsem řekl: "Sama víš, že na tuhle otázku nemůžu říct NECHCI..."

A má žena vybuchla smíchy. Prý je vidět, že už ji mám prokouknutou.

---

Měla pravdu. Jindy TUHLE, to už bude tak tři roky, jsme vyrazili večer za město sledovat meteorický roj (matematicky vychází, že tohle TUHLE je tak nějak okolo 12. srpna roku 2005 a že bylo po dešti). Vyjeli jsme směrem k Hosínu, tam je severním směrem tma, a vezli jsme sebou (samozřejmě) pesu. Jel jsem po nějaké okresce na úbočí kopce a říkal jsem: Až tu bude nájezd na pole, tak tam zajedu. O kus dál opravdu nájezd na pole byl! Sice takový příkrý, ale nebylo to tak zlé, abych tam nezajel. Nakonec jsem tam zajel tak, že konec auta byl zarovnaný se silnicí. Zastavil jsem, zatáhnul jsem ruční brzdu a vypnul motor. Pak manželka povídá: "Popojeď ještě kus, ať můžu pustit psa ven."

Já: "To stačí, psa můžeš pustit i takhle."

Manželka: "Do silnice? Popojeď!"

Jak říkám – byl večer, silnice byla okreska a na tři kilometry daleko po ní nejelo jediné auto.

Já: "Není třeba, stejně tam nevidím..."

Manželka: "To je takovej problém popojet?!???!"

Já: "Není, ale..."

Manželka: "Tak popojeď!"

Já: "Nebudu znovu startovat motor, stejně tam není vidět a nijak si nepomůžeme..."

Manželka zafuněla a tvrdě se zeptala: "Můžeš prosímtě popojet?"

Věděl jsem, že pokud nepopojedu, budu to dalších deset let poslouchat. Rezignovaně jsem nastartoval auto, zařadil rychlost, pustil ruční brzdu a popojel jsem o 20 centimetrů. A co myslíte? Měl ho tam! Jasně že na konci toho nájezdu byla vlna, přes kterou se mi přehoupla přední kola a zůstala viset ve vzduchu.

Vyřadil jsem a nadechl jsem se. A v tu chvíli se vedle mne ozvalo: "Mně nic nevyčítej! Bylo to i tvoje rozhodnutí!"

Když se nad tím člověk zamyslí, tak je to tak. Vlastně to bylo i moje rozhodnutí.

---

V klidu jsem si tedy objel znovu celý blok, zaparkoval jsem o 300 metrů dál a když jsem vláčel 12 kilo pití, tak jsem v duchu proklínal Mikuláše, čerty i anděla a přemýšlel jsem, jestli čert, až si pro mne přijde, zformuluje otázku takhle: "Nechtěl bys jít do pekla?"

A bude to i moje rozhodnutí!

Dne 9.12.2008

Twittni

Přidej do: asdf.sk StumbleUpon Toolbar Stumble It!

Komentáře

[1] (White Dog - WWW) 10.12.2008, 02:19:27 [X] [D]
Tak já se tedy přiznám. Vše jsem si přečetl, nic jsem nerozebíral a pousmál jsem se. Prostě takový příjemný příspěvek na tomto webu. Žádné vážné téma, prostě jen takové psaní pro radost.
Chtěl jsem se zeptat: vaše pesa se bojí dělobuchů odjakživa, nebo se začala bát až od "tuhle"? Protože moje byla dříve hrdinka, nic ji nerozházelo, a teď se z petard i z bouřky může zjančit.

[2] (Arthur Dent [openID] - Mail - WWW) 10.12.2008, 02:25:46 [X] [D]
[1] Začala se bát nějak letos. Ale docela divně...

Zatímco dřív se na ohňostroje šla zvědavě podívat a při bouřce akorát zvedla obočí a spala dál, tak teď se může zjančit - ale doma! Když je venku, tak jí petardy, rány apod. nevaděj, ale když je doma a slyší hrom nebo petardu, tak se bojí, hledá ochranu u páníčků a klepe se jak sulc.

(Vysvětlení pro ty, co přijdou později: White Dog reaguje na nyní už smazanou výzvu, aby lidé proboha nehledali v tomhle fejetonku žádné složitosti ani se nesnažili nějak vtipně komentovat MOJE manželství, ale aby se prostě jen pousmáli nad věčným tématem "ach ti muži/ach ty ženy")

[3] (kúťa ) 10.12.2008, 08:17:08 [X] [D]
nebylo těch kilo o 50% víc?

[4] (mudd ) 10.12.2008, 08:44:42 [X] [D]
Áno, tak to prostě je. Nejhorší je ten pocit, když si člověk velmi dobře uvědomuje že už je v té slepé uličce a tak jako tak ho čeká nějaký jedovatý komentář. :-))

[5] (Medcin - Mail ) 10.12.2008, 09:15:51 [X] [D]
Ty se mi taháš s manželkou!!! Není možné, aby byla na světě druhá taková…

[6] (klokane [openID] - WWW) 10.12.2008, 09:17:37 [X] [D]
No je to jak z Kmotra: "Tahle nabidka se neodmita..." :) Ale jak pises, svobodni nepochopi a zenati vedi.

[7] (ofr@myopenid.com ) 10.12.2008, 09:31:21 [X] [D]
Mého pesa dělobuchy a ohňostroje nevzrušovaly do té doby, než nějací mladí zmrdi hodili petardu k nám na zahradu a ta vybuchla tak metr od něj - od té doby se při ohňostrojích(tak jednou týdně!!!) proškrabáva do baráku...

[8] (kryska ) 10.12.2008, 09:33:41 [X] [D]
Tak věta:"Mně nic nevyčítej! Bylo to i tvoje rozhodnutí!", mě dostala. Hned jsem si ji zařadila do svého slovníčku, aby si i Blíženec trochu užil ;o)

Jo, ptala jsem se Blížence, jestli ví, jakým tónem tedy Tvá žena pronesla to o tom zaparkování. Myslela jsem si, že se dozvím: "Jen teoreticky, Ty přece takhle nikdy nemluvíš..." (Oách romantika) Místo toho jsem uslyšela: "No to víš že jo!" A řekl to tak procítěně, až mi bylo jasné, že úděl každého ženatého muže je pln napětí, úzkosti a verbalních nejistot :o)))

[9] (Honza [openID] - Mail - WWW) 10.12.2008, 09:41:29 [X] [D]
Moc pěkné čtení. Člověk rád zjistí že v tom není sám.

[10] (http://dond.myopenid.com [openID] ) 10.12.2008, 10:00:06 [X] [D]
tak jsem nějak špatně zareagoval nebo jsem něco neřekl (nebo něco řekl)

Jo, přesně. Nejhorší je, že člověk se nikdy nedobere toho, co vlastně bylo špatně. Dík za pousmání. :-)

[11] (#13 - WWW) 10.12.2008, 10:01:05 [X] [D]
Takže se nemám ženit? :)

[12] (yonah - WWW) 10.12.2008, 10:02:15 [X] [D]
Upe nejvíc oddechovej zápisek! (Bohužel jen zápisek). :)

[13] (Petr F ) 10.12.2008, 11:34:00 [X] [D]
Omlouvám se za komentování Vašeho manželství, chtěl jsem jen vytvořit 2 věty, kde bude "nechtěl bys?" a "tuhle" a zrovna se mi tam připletlo Vaše manželství:)

[14] (Arthur Dent [openID] - Mail - WWW) 10.12.2008, 12:18:08 [X] [D]
[13] Nojo, ale nepříliš vhodně... :) Já totiž o své rodině píšu minimálně, a když už, tak mile, protože nemám důvod psát o manželce ani o psovi něco ošklivého. I když - ten pes někdy... ale ne, v zásadě je roztomilej! :)

[10] Někdy se dobere, ale pak si říká, jestli nebylo lepší, když se nedobral. :)

[15] (Lokutus - WWW) 10.12.2008, 13:03:43 [X] [D]
Já už jsem MANŽELKU 1.0 odinstaloval a nainstaloval pár verzí PŘÍTELKYNĚ. Je to open source a proto jsem fpohodě. :-)

[16] (ringo - Mail ) 10.12.2008, 13:15:45 [X] [D]
[0] Díky za rozesmání a pocit Deža ví.
[15] To je dost odpudivá definice :-).

[17] (Arthur Dent [openID] - Mail - WWW) 10.12.2008, 13:25:07 [X] [D]
[15] To si jen myslíš. Až zjistíš, že polovina věcí je nekompatibilních a že to stejně nezabraňuje uvedeným jevům (je to vlastnost daná architekturou, nikoli verzí systému), tak se rád vrátíš k MANŽELKA (libovolná verze). Downgrade není systémovým řešením.

Jo a PS: Máš přítelkyni open-source? No nevím, nevím, jestli to je vlastnost, kterou by měl mladý muž hledat... Ale zas furt lepší, než kdyby byla shareware. ;)

[18] (Karel K. - Mail - WWW) 10.12.2008, 13:43:33 [X] [D]
Přátelé, je to marný, je to marný a je to marný.
Všichni jsme na tom stejně.

[19] (Lokutus - WWW) 10.12.2008, 13:45:20 [X] [D]
[17] No to nevím, zas tak dlouho ten soft neprovozuju. Ale vím jednu věc bezpečně. Mají vlastnost, kterou jsem u MANŽELKY 1.0 dlouho marně hledal. Dají se snadno vypnout. Dočasně i nastálo. MANŽELKA běží prostě pořád a pořád užírá systémové zdroje. Kromě toho vyžaduje neustálou administraci, což mimo jiné představuje neustálé sledování logů a okamžitou reakci admina na jakoukoliv situaci, byť je to sebevětší prkotina. PŘÍTELKYNĚ nic takového nevyžaduje. Administruje se sama, zdrojů užírá jen tolik, kolik jí nastavím a snadno provedeš shutdown, nebo soft reset.

No, některý jsou i shareware. Ono to ničemu nevadí. Jen jí nesmíš pustit do registrů.

[20] (@Teo ) 10.12.2008, 16:20:46 [X] [D]
Kámoš objednal frťany pro celou hospodu. Povídal: Tuhle tchyně vypadala vytuhle. No a pak umřela...

[21] (Jiří Knesl - Mail - WWW) 11.12.2008, 09:53:59 [X] [D]
Ajajaj, já tenhle článek neměl číst svý ženský. To jsem si dal...

[22] (Karel K. - Mail - WWW) 12.12.2008, 08:30:13 [X] [D]
Já ho taky dal přečíst své manželce. Netuším proč, ale tak nadšená, jako já, z něj teda nebyla :-D

[23] (kulida - WWW) 12.12.2008, 16:55:28 [X] [D]
Ženatým není třeba vysvětlovat, svobodní nepochopí. - no ja nevim, vazne to souvisi s manzelstvim? Nestaci na to dlouhodoby vztah? Jsem presvedcena, ze ano. A nekdy i kratkodoby :)

"Mně nic nevyčítej! Bylo to i tvoje rozhodnutí!" - to je ale genialni! V zivote by mne to nenapadlo, ale ted to budu pouzivat :)

[24] (mike ) 12.12.2008, 21:56:15 [X] [D]
[23] Souvisi, ale jde o implikaci a nikoli ekvivalenci. Staci. Ano. Ne :) Protoze nebezpeci okamziteho ukonceni je prilis velke.

[25] (Vesničan ) 14.12.2008, 13:56:01 [X] [D]
Milý Arture, ano. (Ženatý více než 50% odžitého bytí.)